- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dík, snažím se vydolovat trošku klidu v moři neklidu kolem..
To víte, že jo a denně a každou chvíli, třeba právě teď..
Tož je vidět, jak moc si to užíváte, tak jen tak dál
Omylem jsem klikl záporáka, vidíte jak blbě vidím..
"Soudruzi, dělníci elektrárenští, slepý jsem - nevidím!“ Nevím proč, jakýsi zásek do bývale mladé, školní hlavy mé. Pak všeliká životní poznání, že např. soudruh není pejorativně zprofanované oslovení - Nicméně jakou soudružec - bližní druh člověka. Mj. i "Balady a romance" - Jan Neruda - "Král Karel s Buškem z Velhartic teď zasedli si k dubovému stolu - ti ... teď kradmo přes stůl po soudruhu točí" ... Pořád je to o družství a daru vidu !
Rád jsem s otcem chodil na pivo - (Byl jsem uznán) ! Já už nějak žíznivě vpředu, otočím se a on vzdálen - sehnut, nějak i zkroucen - Ha infarkt ?! Přibíhám, slyším, - "Synu, hle jaká to podivná rostlina a jaký ještě podivnější brouk po této leze" ! Já myslel, že mne ebne - již jsme mohli dvě šoupnout ! Co tam vidí ? ...
Čím starším jsem - Vidím, že sice, jako elektrárenský vidím hůře - Nóó zase i lépe ! Vidím to - co jsem neviděl dříve ! Už taky rozpoznám rostliny milé - roztodivné a brouky prapodivné ! Už vidím, jako ten sounáležitelný otec - Vidím to zcela zřetelně, i ten list na lavičce v parku ! ...
Tak vás ten táta přeci jenom něco naučil ....
Mám to také tak a ráda na to vzpomínám ....