Turecký med..Jak mi kdysi chutnal a teď už nechutná vůbec..
Pak jsem na Turky ve fofru života skoro zapomněl, až mi je ve vojenském učilišti pro záložní důstojníky připomněl kamarád z čety (taky Turek, ovšem jen příjmením, s nímž jsme šli do stráže). S ostře nabitým samopalem ještě starého typu hlídal na chodbě strážního domečku vězně a taky skříň, kam si odkládali opasky (já stál v té době v pozoru u vojenské zástavy pluku a bál se pohnout, i když se mi chtělo močit). Z nudy a možná i z deprese si kámoš Pepa Turek pohrával s páčkami na zbrani a najednou prásk a vyvrtal další díry do střežených opasků. Ve stejnou dobu - byly Vánoce - za ním z daleka přijížděli rodiče s čerstvě napečenými buchtami...
Oba ti Turci byli Češi. Chlap se sekáčkem i popleta Pepa se samopalem, co sám střílí..
O pár století předtím však úplně blízko odtud desetitisíce Turků (těch opravdových a ozbrojených mušketami i zahnutými šavlemi a taky děly) dobývalo Vídeň, hlavní město Habsburské monarchie, jejíž součástí jsme tehdy byli. Stalo se to roku 1683, tedy v tom hrozném století, kdy se proti lidem spiklo snad všecko. Od počasí (nejstudenější klima od počátku letopočtu), zdravotních rizik (morové rány znovu sužovaly lidstvo) až po politické poměry..Proběhla totiž první opravdu celoevropská válka - názvem i trváním třicetiletá - tentokrát vyvolaná náboženskými spory mezi katolíky a protestanty s nedozírnými následky. Hladové armády nájemných žoldáků (ti bojovali střídavě na obou stranách konfliktu) táhly krajem a loupily, znásilňovaly, vypalovaly, co mohly. A když už se zdálo, že je klid a od válek pokoj, zachtělo se tureckému sultánovi - ovládal celý Balkán - usadit se silou pevně a napořád ve střední Evropě. Naštěstí obránci Vídně odolali (pomohli tu Poláci) a zachránili Evropu, ale především naše předky. Znamenalo to zároveň bod obratu pro situaci na Balkáně i ve střední Evropě Za dvě stě let se stal z kdysi mocné říše "nemocný muž na Bosporu" (tak ji roku 1853 nazval ruský car Mikuláš I)..
Dnes je všecko zase jinak. Začalo to nenápadně po druhé světové válce. Z Turecka vyjíždějí do Německa mladí muži i tatíci v letech za prací a že jí bylo v rozbombardované zemi, co zavinila a pak prohrála válku, dost. Zprvu posílají vydělané peníze rodinám domů do vlasti, potom jim ale umožní německé zákony, aby příbuzní přijeli za nimi. A tak tu žijí už třetí či i další generaci tři miliony Turků, zapouštějí zde kořeny, mezi sebou však dál mluví rodným jazykem a vyznávají víru otců, tedy islám. K svého druhu expanzi tentokrát nepotřebovali zbraně jak jejich předkové, když ovládli Balkán a obléhali Vídeň. V nadsázce se někdy říká, že dobyli Německo kebabem..
Doma ve vlasti mají teď v čele chlápka, co chtěl být v mládí profesionálním fotbalistou. Škoda, že se jím nestal a pak třeba trenérem nebo funkcionářem. Místo toho zamířil do politiky a jako politik volí rázná slova a radikální řešení. A pro jistotu - ať mu to nikdo nekazí - chce vládnout sám. Já ho však vidím spíše za pultem, jak mává sekáčkem (je přece v každém ohledu sekáč!) a nabízí své zboží..
Děkuji, nechci..
Jan Vargulič
Dům holubí
"Mávání perutí víří prach./ Ptáci krouží a neznají strach,/ měl jsem rád starý dům, jeho práh.." Tak nějak zpíval kdysi Jiří Schelinger. My bydlíme už dvacet let ve starém baráku a kolem nás jsou seskupeny do nepravidelného..
Jan Vargulič
Drsně a velmi nevhodně
Až vymřou všichni, nikdo nám nebude kazit tak zvané reprodukční číslo tím, že infikuje někoho dalšího. Poznamenávám na okraj zprávy, že za včerejšek, kdy se v počtu nově infikovaných zadařilo (7722 nově nakažených), nám konečně..
Jan Vargulič
Štěstí
Bývaly doby (před rokem dvěma), kdy jsme mohli domácí štěstí rozhazovat kolem sebe plnými hrstmi a ještě dost zbylo. V koupelně totiž měl své stálé sídlo pavouček a pak přibyl ještě jeden. Teď už - možná s nástupem Covid krize -
Jan Vargulič
Šťastlivci
Přečetl jsem si z novinových titulků - dál jsem ze slušnosti očima nešel -, že nejbohatší Čech Petr Kellner zchudl letos o 57 miliard a přesto mu pořád ještě pár drobásků zbylo. My doma žijeme sice z ruky do úst (obvykle ovšem..
Jan Vargulič
Poezie v hrobě
I nejlepší poezie skončí jednou v hrobě spolu s těmi, co ji napsali, i když je samozřejmě ve svých čtenářích pořád stále živá. Rimbaud a Verlaine, dva tzv. prokletí básníci, po sobě stříleli, ale asi se i milovali a byl mezi nimi.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Prodej bytu 2+kk 51 m2 ve Ždánicích, okres Hodonín
Kaštýlek, Ždánice, okres Hodonín
3 850 000 Kč
- Počet článků 208
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 731x