Co mi mimo jiné chybí v Austrálii?

Co mi mimo jiné chybí v Austrálii? Alkohol! Tedy ne alkohol ledajaký, ale náš moravský. Tedy například burčák, medovina, slivovice, svařák nebo sudové víno. Je to až k nevíře, ale výše zmíněné se zde jaksi nevyskytuje.

Mám štěstí, že jsem se ocitla ve vinařském kraji, takže vína a vinic je kolem mě habaděj, o dobrý mok tedy není nouze.

Australani neznají  a nevyrábějí burčák. Ochuzují se tak podle mě o tu pravou podzimní náladu. A tu vášnivou radost  a těšení  spojené s nedočkavostí, kdy se na burčák čeká.  Neznají ani svařák. I když slovo pro svařené víno v angličtině existuje, většina Australanů  začne křivit pusu, jakmile začnu básnit o “teplém vínu”. “Nevíte, co je dobré vy …….”,reaguju vždy podrážděně na takové diletantství.  Jednou mi jakási bystrá duše, která o tomto nápoji již slyšela, radila, že existuje jakýsi pytlík se všemi ingrediencemi na svařené víno a že je k dostání  i  někde tady v Austrálii. K velkému údivu této osoby jsem se ohradila, že svařák z pytlíku určitě připravovat nikdy nebudu, že každá holka u  nás v Hradišťu ví, jak se svařák dělá podomácku, a že to nic není. A skutečně, když jsem jednou za dlouhých a studených zimních večerů svařené víno dělala, sklízela jsem úctu a obdiv. Recept jsem si samozřejmě nechala pro sebe, je to přeci stará rodinná receptura, která se dědí z generace na generaci , a to se neprozrazuje lacino.

Stejně tak slivovice. Vynález profesionálních palíren sem ještě nedorazil, někteří pálí doma v garáži, ale těch není mnoho, a jsou to většinou emigranti ze střední Evropy. Tudíž, když přivezu naši moravskou slivovici, je to pro manžela malý svátek, velmi si ji šetří, nikomu ani trošku nedá. Naštěstí  pro Australany je slivovice velmi silná, po malém hltu se nejdřív začnou chytat za krk, pak za břicho, načež se chystají omdlít!

S PET lahví jsem taktéž nesklidila úspěch, protože sudové víno není. I přímo na vinici je člověk nucen koupit si originální láhev s korkem, ale často také jen s víčkem, s etiketou  - prostě se vším všudy. Někdy vám při větším počtu lahví dají množstevní slevu a ochutnávka bývá zdarma – pokud poté koupíte láhev.

Půl litru piva tu také nedostanete, nalévá se do zhruba 0,3 l a pěnu rozhodně neočekávejte. Sklenice se natočí na jeden zátah naprosto plná, až přetéká. Proto mají v hospodách  na baru takové jakože koberečky (barmats = barové rohožky). Rohožka pivo vsákne, a tak neteče všude po baru. Pod barovou židlí naopak najdete korýtko, jehož účel mi byl dlouho skryt. Vlastně jsem se nechtěla zeptat, předpokládala jsem, že je tam pro účel zcela lidský, když se někomu chce tak moc, ze už by na WC nedoběhl. Pravda není tak hrozná, je to na odpadky, vajgly (v minulosti), na opření nohou apod.

Pozitivně kvituji zákaz kouření v barech, hospodách a restauracích, kuřáci jsou vykázáni někam na dvorek či ven před hospodu. Hospoda je velmi důležitý společenský bod každého města a ten nejlepší zdroj jakýhkoliv informací. Je možné, že člověk s gympláckou angličtinou nebude australským štamgastům vše rozumět, ale pokyvování hlavou a opakované ou kej  kolikrát úplně postačí k vedení  docela sofistikované konverzace.