„ Tajemství “

Před časem se mi dostala do rukou kniha „ Tajemství" a nedávno jsem dostala dokonce film, což mi udělalo obrovskou radost.

Zabývám se touto tématikou  přes dvacet let a proto obsah knihy, ani filmu pro mě nebylo až tak ohromující.Přesto po přečtení a následném shlédnutí filmu, jako by se mi nalil do žil nový život.Jako bych se vrátila na začátek, do doby, kdy zlomená a ponížená, bojující sama se sebou a nepřízní osudu, otevřela jsem první knihu s podobnou tématikou.

Tenkrát to byla kniha „ Moc podvědomí ", kterou napsal Joseph Murphy.Otevřela mi nové obzory, jak změnit náhled na to co se mi v životě děje a mohu vám odpřísáhnout, že to nebylo nic pěkného.Najednou mi bylo všechno jasné, věděla jsem jak se chovat, co dělat a jak myslet, aby ten černý sen, který se neustále vracel, zmizel z mého života.

Postupně jsem přicházela na věci, které si mohu vlastním přičiněním, jako by  vyčarovat, do života mi přicházeli lidé, kteří mě naučili vážit si sama sebe.

Tak běžela léta a ze mě se stala postupem času, sebevědomá žena, která zná svou cenu a ví co od života chce.

Přesto se občas dostanu do situace, kdy jako by zapomenu na onu sílu a pak mi přijde do cesty kniha nebo film, aby mi připomněli, kam jít.

Většinou se přihlásí ve chvílích, kdy se dostanu do slepé uličky a nevím kudy kam nebo když neposlouchám znamení, která mi prozřetelnost, vyšší moc, andělé, je jedno jak je nazveme, kladou do cesty a přesto neposlechnu a jdu do něčeho, co je předem prohrané.Pak si musím jakoby projít celou pouť znovu, abych se poučila ze svých chyb.

Pomáhá mi to, rozhodnout se správně, zda se přiklonit na stranu pravdy i za cenu, že mě to může poškodit.

Jsem na křižovatce.Byla jsem na ni už tolikrát a pokaždé mi byl osud nakloněn.Nejsem věřící v pravém slova smyslu.Svůj chrám si stavím v sobě, tím jak se chovám, co dělám, jak myslím.Ne vždy je to správně, ale díky přírodě a její moudrosti, se dokážu vždy vrátit na cestu, kterou jsem si vytýčila.

Jednat podle nejlepšího vědomí a svědomí a nebát se, postavit se za pravdu.

Není to vždy snadné, ale přesně to vyjadřuje co cítím a jak chci jít životem dál.

S rovnou páteří.