Vídeň a okolí: římské památky

17. března roku 180, vojenské město Vindobona, římská provincie Pannonia.“Císař zemřel, ať žije císař“. Ať už zemřel Markus Aurelius na podivný mor, který se dál nešířil nebo byl zavražděn vlastním lékařem, bylo to tady. Právě tady ve Vídni. A Vídeň je na to patřičně hrdá.

Podrobné informační tabule nenechají návštěvníky na pochybách, že ta dvoumetrová díra plná balvanů je z dob velkého Říma. Je zde několik odkrytých archeologických nalezišť, které poznáte podle zábradlí chránících zamyšlené chodce před propadnutím pod zem. Ano, právě zde ve vojenském městě se vybírali ti nejlepší bojovníci do bojů proti více drzejším Markomanům.

Východně od Vídně býval za římské doby významný vojenský tábor jménem Petronell. Byl založen už v roce 6 a to císařem Tiberiem. A tam kde byli vojáci, tam muselo být o ně postaráno, takže kolem hradeb legionářů se rozrostlo civilní město se vším, co k městu římské doby patřilo: amfiteátr, lázně, škola, silnice a cesty. Dnes jsou na tomto území dvě malebné vesničky Petronell a Bad Deutsch-Altenburg. Obě se mohou chlubit římskými památkami a velkolepou historií. Právě zde se trénovali nejlepší bojovníci a nejudatnější válečníci do dlouhotrvajících bojů. I když se zpočátku zdálo, že je Dunaj a vysoké hradby dobře chrání, Markomané přeci jen dokázali vytrvale obtěžovat a obchodníkům z Jantarové stezky se to pravděpodobně moc nelíbilo. Po odbočení z hlavní silnice Vídeň - Bad Deutsch-Altenburg si nelze nevšimnout klasické topolové aleje vedoucí k amfiteátru, jež není tak velký jako Koloseum v Římě, ale mohl mít tak tři patra. V sutích žijí podivní hraboši velbloudí barvy, které jsem nebyla schopna identifikovat a voňavá mateřídouška chrání kamenné bloky.

Ve středu obce Petronell vyrostlo na původních rozvalinách římského městečka zajímavé centrum Carnuntum. Nejen, že zde jsou původní základy staveb, ale je tu i nově postaven typický římský domek s dvorkem, dostavuje se větší vila vlivného obchodníka, a strážní věž. To vše původní technologií. Poučné jsou i imitace válečných stanů, kde jsou ukázky římské módy nebo římských stolních her. Vstupné 8EUR více méně odpovídá a informace jsou na některých místech ve slovenském jazyce. Pokud se ale rozhodnete nedávat žádné vstupné, o římské památky nepřijdete. Hned vedle centra Carnutum jsou volně k nahlédnutí rozvaliny, které se od těch v centru nijak neliší. V Bad Deutsch-Altenburg je další amfiteátr. Domnívám se, že opravdu hodně podobný tomu u obce Petronell, ale je zde také muzeum, které bylo slavnostně otevřeno už v roce 1904 samotným císařem Františkem Josefem I. Pravidelné ulice a cesty, obrovské kameny s vyrytým textem, to vše nacházeli sedláci v polích a díky bohu to nenaházeli do Dunaje. Nad jednou věcí si však museli dlouho lámat hlavu. V polích od pradávna stávala podivná stavba. Brána, které se říkalo pohanská. Sloužila jim při práci jako stín před žhavým sluncem (vy ji najdete jižně od Petronelle jak jinak než uprostřed polí).

Jenže pohanská rozhodně nebyla. Tento triumfální monument císaře Konstantina II. ještě stojí a je to opravdu zážitek. Průvodce tvrdí:“ nejzajímavější římská stavba severně od Alp“. A já souhlasím. I když ji prohlédnete za pár minut, cítíte, že je to něco opravdu neobvyklého.

Jste uprostřed té úrodné země, dýcháte těžký vzduch, který vane od Dunaje a vítr se češe o topoly, široko daleko jen samá řepka a nad Vámi se tyčí brána, který kdysi hodně znamenala. Římané byli opravdu takhle blízko.