Rujána: trochu jako Jižní Morava s mořem

Tak jak začít? Možná tím klidem. Rujána je poklidný ostrov na severu Německa, kam se jezdívalo bez nutnosti výjezdové doložky, ale kde se nešlo a dodnes nejde vyloženě slunit a vyloženě nahřívat. Na Rujáně se prostě i přes léto mrzne.

Pokud jste v minulosti Rujánu navštívili, tak Vás už při příjezdu zcela dostane fungl nový most mezi Stralsundem a ostrovem, který stojí od minulého podzimu. Je dlouhý 4,1 km bez nutnosti zvedání kvůli proplutí lodí a je vážně pěkný.

Také Vás překvapí nové kvalitní silnice, které nahradili ty odporné kočičí hlavy (občas na ně ještě lze narazit v malých vesničkách, které je používají k snížení rychlosti projíždějících aut).

Rujána byla kdysi osídlena Slovany, proto je zde mnoho měst a vesnic s vyloženě slovanským názvem. Na mysu Arkona jsou zajímavé archeologické vykopávky právě z této doby osídlení. Je to místo se zvláštním nábojem, s vysokým majákem a se zářivě bílými skalami. V okolí mysu jsou malé vesničky s domky, jež mají typickou střechu ze slámy a hlavně nesmírně úrodná pole. Vše na mě působilo trochu, jako Jihomoravský kraj, jen ten maják mi tam nějak nepasoval.

Na Rujáně je vážně nepříjemný vítr vanoucí od studeného Baltského moře. Klasická "koupácká" rodina přijede na parkoviště u moře (je jich hodně podél celého pobřeží, ale všechny jsou placené i když služby tomu neodpovídají), vytáhnou z kufru auta nacpanou krosnu pro taťku, obrovský batoh je určen mamině, kyblíčky a lopatičky dětem a už si to šinou bílou písčitou cestou na pláž, kde rozbijí tábor. Taťka postaví zvláštní "půlstan" a kolíky hadrové protivětrné ohrádky zatluče mohutnou palicí do písku. Mamina nafoukne matračky, přemluví děti i manžela, aby se v té sibérii svlékli a namaže je opalovacím krémem. Následně všichni naháči ulehnou do svého náhradního domku se zahrádkou a s husí kůží se pečou. Na hrad z písku nebo dokonce koupání musí všichni zapomenout. Bábovičky jsou povoleny jen v prostoru ohrádky. Ale jde to i jinak. Je zde několik luxusních letovisek, kam se jezdí jako do lázní a také to jako „Marijánky“ vypadá. Typické lázeňské hotýlky jsou zde vybaveny kvalitním vytápěním, kolonády nahrazují mola vedoucí do moře, a když se chcete slunit na pláži, pronajmete si typický koš, do kterého nefouká. Takové nejkrásnější letoviska jsou Sellin, Binz, Sasnitz a Gohren. 

A když se nechcete slunit v koši? Rozhodně navštivte čtyři kilometry dlouhou železobetonovou stavbu PRORA, kterou nechal vybudovat Hitler v roce 1936 k rekreaci těm, kteří to potřebují, aby odpočatí byli připraveni do další války. Stavba nebyla dokončena, ale blok této dlouhé nevzhledné bytovky stojí podél nejhezčí pláže a Německo si marně láme hlavu nad tím, proč to už léta nikdo nechce odkoupit. Z úplně jiného těsta je výlet do národního parku Jasmund. Tento les s bílým útesem lze pozorovat mnoha způsoby. Zajímavá je dvanáctikilometrová túra podél moře. Osobně bych tuto památku s poklidem vynechala neb se jednalo evidentně o další návnadu na nás turistické rybky. My jsme zvolili kratší verzi. Zaplatili jsme parkovné
u vesnice Hagen, kde se ještě zvlášť platil vstup na potřebné WC a jízda "pendl-busem", který jsme nevyužili. Od parkoviště jsme šli lesem zhruba čtyři kilometry k útesům, kde za pohled na skály vybírají šest eur, takže jsme už z principu zvolili sestup pěšky dolů k vodě, kde jsme si mohli skály prohlédnout zdarma.
I když uznávám, sestup to byl pekelný. Moje teorie „když už tu sem, tak co?“ na Rujáně nefungovala.
Tady se totiž platí úplně za všechno a po pár dnech Vás to začne neuvěřitelně obtěžovat a rozum Vám říká: prostě NE. Ale je to Rujána. Ostrov, který ten rozum nechává odpočívat.