Pavel Petran je transparentní

Mám jedinečnou možnost blízce sledovat, jak vzniká z obyčejného člověka, jež si brnká občas nějakou tu trampskou písničku, neobvykle úspěšný hudební umělec.

 Tu samotnou proceduru umělcova zrození, jsem bohužel minula. Nevím, kdy přesně Pavel Petran napsal
tu úplně první písničku, ale dokážu si to představit asi takhle: nečekaná situace jej ovlivní natolik,
že si potřebuje postěžovat. Usedá se svou kytarou a podmanivá melodie, která mu od rána hučí v hlavě
je najednou na papíře. A jelikož je další den už o mnoho lepší, rozhodne se svůj žalm trochu upravit. Třetí den po odeznění nepříjemného pocitu píše vtipný mírně „přisprostlý“ text, který by rozhodně neměla slyšet jeho blízká rodina. Je ve své kůži a píše další a další emotivně laděné melodie z vlastních pocitů. A mimoto občas nějaký ten úsměvný příběh nebo písničku pro lidi, kteří si nemohou zapamatovat vyjmenovaná slova.

Ať je ta písnička smutná, vtipná nebo poučná, má společné jádro a tím je Pavlovo srdce ze kterého
to všechno vychází. Budoucí folkový písničkář o kterém ještě uslyšíme, Pavel Petran je totiž transparentní.
On tu duši otevře a to dokořán. Možná to je to, co po folkových písničkářích chceme. Možná tak by pravý folkový autor měl vypadat. Není divu, že se mu daří i na prestižnějších folkových soutěžích a že jeho dílka jsou dost přirovnávány k těm od Nedvědů.

Rozhodně bych měla zmínit, že nejsem příliš velkým fanouškem folku. Netušila jsem, co jsou všechna
ta předkola a finále ve kterých se úspěšně loňské léto „točil“. A jelikož jej bylo možné celou zimu vídat,
jak s kytarou přes rameno odbíhá po práci do nahrávacího studia, lamentuje nad nedostatkem času
a má tak příjemný, charismatický hlas domnívala jsem se, že se věnuje poněkud tvrdšímu žánru hudby.
O to víc mne překvapila první písnička, kterou natočil a kterou jsem měla možnost si poslechnout. Písnička „Co se říká“ se zdá být citlivou, sugestivní zpovědí autora a já věřím tomu, že je.
Nebudu se rozepisovat jak moc hudebně a aranžérsky se mu první album vyvedlo, to píší jiní. Podle mého
je to povedená prvotina, která má šanci se líbit, a ráda bych se s Vámi podělila o informaci, že už tento pátek vystupuje Pavel živě v Praze, v kavárně pod Vesuvem.

Kam dál se jeho muzicírování v divokých vodách folku vyvine, je pro mne otázkou. Nicméně je hodně zábavné pozorovat, jak se rodí hvězda tím původním, poctivým způsobem. 

Pavle držím palce! 

P. S. www.pavelpetran.cz