Kréta: rozpálený ostrov plný mytologie

Už bájný Prométheus létal na Krétu odpočívat a Gaia, matka Země jej objala do svých údolí, kde nerušeně spal. Naprostý klid jistě ocenil i Zeus v době, kdy jej jako nemluvněte skrývali v jeskyni Psychro před otcem. Na Krétě se už rekreoval kde kdo...

 Určitě má smysl tento nejjižnější ostrov Řecka poznat trošičku hlouběji. My jsme
se rozhodli jít po stopách některých bájí a překvapilo nás, jak jsou tyto pohádky stále ještě aktivní. 

Prométheus:
Tento svébytný Titán si svůj nesmrtelný život zpestřoval létáním po vesmíru a Krétu používal jako kvalitní „zašívárnu“. Plavával kolem Afriky a odpočíval v hlubokém krétském údolí, kde jej Gaia, Země objala
a on bezpečně usínal.
Při pohledu na satelitní mapu ostrova – takový pohled mohl Prométheus při přibližovacím manévru zhruba mít – je rozhodně nejlepším místem jedna ze soutěsek na západní straně. Vyjeli jsme proto do přístavu Chora Sfakion, abychom se později nalodili na spoj jedoucí do přístavu Roumeli, kterým končí
ta nejznámější - Samária. Většina turistů svůj průchod úzkým, skalnatým komplexem končí v Roumeli
na přilehlé pláži. Samotná soutěska je také plná lidí, kteří moc dobře vědí kde je ten tajuplný nejužší průsmyk. V hlavě se mi okamžitě naskytla otázka, zda to není na Titána příliš úzké? Například nedaleký průsmyk Aradena by také nebyl vyloženě nevhodný. Ale musíme doufat, že to bylo právě zde. Samária je jedním
z  těch proslulých míst Kréty, kam musí prostě každý. Celé výpravy se vydávají na pochod skalami a obdivují vše, co zde příroda vytvořila.  

Zeus:
Ještě než se Zeus narodil, pohlédl jeho otec – mocný titán Kronos – do budoucnosti
kde viděl sebe sama zdecimovaného od svých dětí, kteří jej svrhnou. Rozhodl se proto preventivně pojídat všechny své potomky (a že jich nebylo málo), aby se předpověď nevyplnila. Když se narodil Zeus, byl tajně odvezen Gaiou na ostrov Kréta, kde vyrůstal v jeskyni po boku milované kozy Amaltey.
„Proč to musí být tak vysoko, když uměli Titáni létat?“ Řeknete si při stém schodu do kopce nad náhorní planinou Lassithi. Zde je hluboká jáma, takže je nutné pro dosažení cíle sejít další stovku schodů dolů,
kde je v neobvykle velké jeskyni plné mechu a plísní malé, průzračné jezírko. Pro výchovu lidského nemluvněte je to místo zcela nevhodné ovšem Titánovi napájenému kozím mlékem se tady líbit mohlo.
Na Krétě, v pohoří Idy je více jeskyní, o kterých se tvrdí, že je to právě ta Diova, ale Psychro
je patrně nejznámější a pak ten výhled na původně úrodnou náhorní plošinu, kterou zavlažoval systém větrných mlýnu, opravdu stojí za výlet. My jsme se ještě vypravili do jeskyně přímo pod horu Ida. Jeskyně
je zde nepřístupná a podle zrezavělých kolejnic a těžebních vozíků usuzujeme, že byla uměle vytvořená. Turistický ruch se rovnal nule, ale koz podobných Amalthey bylo požehnaně. 

Minotaurus:
Minotaurus se narodil jako syn krétské královny Pasifaé a bílého býka. Manžel Pasifaé, krétský král Minos byl mutantním novorozenětem velmi překvapen a nechal vystavět podzemní labyrint, kde netvora zavřel
a nevěrnou ženu popravil. Zavřený Minotaurus hodně jedl (pravděpodobně se už solidně nudil). Když Atény prohrály válku s Krétou (byla rozpoutána smrtí krétského prince při Olympijských hrách) museli odvádět daň v podobě pravidelného přísunu lidské potravy pro netvora. S jednou takovou výpravou nešťastníků
se vypravil i Théseus, kterého si na Krétě oblíbila krásná Ariadna, dcera Minoa. Théseus se chtěl pokusit zabít netvora a zastavit tak posílání svých poddaných na smrt v čemž mu krétský král vyhověl a vpustil
jej do obávaného bludiště. Ariadna mu však dala klubko nití, které pak cestou labyrintem odmotával
a po usmrcení Minotaura se lehce vrátil zpět na povrch zemský.
Putování za Minotaurem je na Krétě jednoduché. Vstup do podzemního Labyrintu dle pověsti stával při sídle krétských králů, které se jmenuje Knossos. Na tomto rozsáhlém archeologickém nalezišti je možné potvrdit, že mnoho z pověstí o vládcích Kréty jsou pravdivé. Nástěnné malby s vyobrazením býků (kultovní zvíře Minojské kultury), sloupy palácových chodeb i propracované sítě „jam“ sloužícím k uchování potravin jsou lehce rozpoznatelné, a pokud by přeci jen někdo pochyboval, lze si zakoupit mapku, kde přesně vidí, v které části sídla právě stojí. Vchod do labyrintu dosud nalezen nebyl, ale my optimisté věříme, že se to někomu přeci jen časem podaří. Při pohledu na mapku v ruce si uvědomuji, že je docela možné, že jsem v samotném labyrintu již nyní. Možná byl palác na tehdejší dobu tak velký a rozsáhlý, že se v něm lidé ztráceli a tak vznikla pověst. 

Ikarův pád:
Výše zmiňované bludiště mělo být dle pověsti důmyslně vymyšleno vyhlášeným stavitelem Daidalem. 
Po dostavení mu nebylo umožněno z Kréty odcestovat a to z důvodu možného vyzrazení tajemství labyrintu. Moc dobře si uvědomoval, že po moři neunikne. Minojci vlastnili rozsáhlou flotilu a byli na ni patřičně hrdí. Oškubal tedy Daidalos krétskou drůbež, peří slepil voskem a vytvořil dva páry křídel pro sebe a svého syna Ikara. Oba z Kréty skutečně odletěli, ale Ikarovi se levitace líbila až příliš, stoupal výš a výš,
až se přiblížil slunci, které mu vosk roztavilo, a on spadl do moře.
Po této překrásné báji příliš pátrat nelze. Ke startu si mohli zvolit kterýkoli kopec z překrásného pohoří Idy. Přesto je na Krétě jedno místo, kde je koncentrace domácí drůbeže úplně největší. Jedná se o jezero Kournas. Nachází se jižně od rybářského města Georgioupolis v horách. Jezero obléhají chovy hus a kachen, které se proplétají mezi turisty a případnými zájemci o šlapadla nebo lodičky. Bez trápení zvířat
by se rozhodně dala nůše peří posbírat i po písčitém břehu a v okolních olivových hájích.  

Tálos:
Tuto „umělou inteligenci“ ukoval na objednávku Dia sám Hefaistos k ochraně Kréty. Byl vyroben ze železa
a kdykoliv se blížil ke Krétě nepřítel, vlezl si na pár minut do ohně, aby se patřičně zahřál. Rozžhavený
pak běhal po plážích a každého s „láskou“ objímal na přivítanou. Spečení nepřátelé pak prchali v hrůze
zpět do moře.
Nu co k této báji dodat. Rozžhavená si potírám spálené tělo bílým jogurtem a doufám,
že mají ve zdejším supermarketu nějaký krém s ještě vyšším ochaným faktorem. Dvacítka evidentně nepomáhá. Dnes jsem Tálos já….!