45 let - nenechme historii opakovat, aneb třešně nejsou řešení

Dnes na nás ze všech médií křičí titulky o výročí 45 let od doby, kdy nás obsadily vojska Varšavské smlouvy. Ano, je to již 45 let a je dobře, že se o tom všude píše, protože na takto významný a k nasráníhodný akt by se nemělo jen tak zapomenout a měli bysme se z něho poučit. I když...

Noc z 20. na 21. srpna byla jistě přelomová pro všechny lidi v Československu a byl to i přelom pro samotnou historii naší země. Ať se nám to líbí nebo ne, na tuto událost by se nikdy nemělo zapomenout a měla by být jakýmsi varováním před tím, co může způsobit naše volba při volení zástupců, kteří mají vést náš stát. Díky demokratickým volbám se dostali komunisté po druhé světové válce k moci a dvacet let po slavném roku 1948 začali Češi prudce litovat své volby. 

A nyní se může podobná situace opakovat.

Tento názor se může zdáti utopií, ale i tehdy - na jaře roku 1968 se lidi utěšovali, že v semdesátých letech nemůže - byť velká země - napadnout jinou. Že by to ostatní svět a převážně západ nedopustil, že by nás někdo ochránil. A přece se to stalo. A nyní, v roce 2013 se blíží předčasné volby a komunisté opět zvedají hlavy a připravují se k útoku. Téměř 20 let svobodně seděli v poslaneckých lavicích a čekali na svou šanci, která nyní přichází díky několika velkým skandálům pravice. 

Protože se strana KSČM držela poměrně v ústraní všech skandálů, nyní může těžit ze své pozice a mocně zaútočit, protože koho máte volit? Zkorumpovanou ODS? TOP09 kde je Kalousek, kterého všichni nesnáší? Parodie na politické strany jako LIDEM, VV a další? Socany, kteří díky kauzám Rath, Gross, Špidla a další také nemají na růžích ustláno? Babišovo impérium či snad Okamurovu břitvu? Ne... Pro mnoho lidí nejlogičtější a nejjednodušší volbou jsou komunisté a lidovci. Jenže lidovci jsou přece malá strana, tak hodí hlas komunistům, protože "to přeci tehdy nebylo tak špatné".

Já v té době nežil, takže nemůžu potvrdit z osobní zkušenosti, ale z dostupných pramenů, od učitelů ve škole, z dokumentů, knížek a internetových článků je mi jasné, že tehdy to tak dobré nebylo. A nechápu lidi, kteří chtějí starý "pořádek" zpět. Velmi se mi líbí projekt Stream.cz a Pavla Zuny - Slavné dny, kdy k dnešnímu výročí byla natočena tři videa a obzvláště to druhé - rozhovor s televizní hlasatelkou Kamilou Moučkovou považuji za výborné. Především doporučuji poslední část k zamyšlení (od času 7:55 do konce). 

Co mě děsí, je to, že sdružení Spolek mladých komunistů roste každým dnem a má již tisíce členů. Jak se můžou mladí lidé dát strhnout touto filozofií, když by měli mít - zvlášť v dnešní době internetu - dobře zmapované, co se tu dělo před rokem 1989. Ve školách se bohužel učí dějepis převážně do 19. století a dál nic. Na dějiny 20. století se většinou nedostane a když ano, jedná se o málo hodin, které nestačí k vysvětlení situace a vážnosti problému, která zde byla. Povědomí o historii českého a slovenského národa ve 20. století dokumentuje tato anketa, přičemž stále doufám, že se jedná jen o šikovný žert nějakého grafika a ne reálnou anketu, protože v tom případě by to s námi vypadalo vážně hodně bledě.

I v sedmdesátých letech si lidé říkali, že se nic nemůže stát, že svět je dost vyspělý na to, aby nás případně zachránil před zlou mocí z východu a říkáme si to i teď. Nedejme nyní, v roce 2013, příležitost dokázat lidem, že se mohou mýlit. Dnes je k dispozici mnoho článků na téma výročí 45 let od okupace, ale jen číst je nestačí. Buďme alespoň tak aktivní, že se v říjnu zvedneme a nezvolíme ty ... třešňaře zpět. Nenechme si dát k téměř čtvrt století demokracie dárek v podobě návratu rudochů k moci. Vždyť i jak Tomáš Klus zpívá: "vzpomeňme jaká je po třešních stolice..."