začíná den

než opustí mě

poslední závan snu

než na víčka

dosedne mi den

zůstanu jen tak

ležet 

vnímat zvuky dne

překotný ptačí zpěv

rámusící popelářské auto

podpatky klapou v rytmu spěchu

vím, že teď se rozstříkne voda

ve věčné kaluži...

a pak loudavé kroky

toho, co nikdy nikam nespěchá

takhle začíná den

v mém suterénním bytě

rozeznávám život

podle zvuků 

podle kroků

(foto: Hana Posltová)