vždycky

"Jako by vítr z duše svál poslední lístek prudce bílý a všechno čisté polím dal." Jan Skácel (z básně Příliš čistý sníh)

ach dušičky bílé

jak krásné bylo

když jste bývaly mými dobrými dušemi

pro mě jste nikdy neumřely

proto květiny na hroby nekladu

raději před spaním

povídám si s vámi

potichu