Svět se tak nějak rychle s námi točí a v tom vertigu člověk nachází, že vlastně není kam spěchat, že jsou místa, na kterých se zastaví i ten samotný svět...a jsou tam i třešně  Krása!

Děkuju!

Smíření s životem, ...to už jsi třetí za poslední týden, měla bych se začít také smiřovat, že mám jít raději zkratkou a počítat berušky v trávě

Víš, o kolik toho přijdeš, když jdeš zkratkou (kromě berušek)? A o smíření tu není ani slovo

Jo...a sednout si na větev a střílet pecky...a zpívat si v dešti....a zdravit pocestný...a nevadí, že oni nevidí odkud pozdrav pramení..

Jo, to by šlo!

Děkuju, Alenko!

Jen ten, kdo nespěchá, má dobré výhledy .-)

Vy to musíte vědět, žejo?

Na zaostávání v prachu cest existuje celkem dobrá vychytávka. Stříhnout si to loukou. To budou cestáři koukat, kdo to na ně za zatáčkou vybafne.

Já jsem tam chtěla zůstat kvůli třešním. Ale tak si je nacpu do trička a dám se loukou až k zatáčce

Děkuju.

ano, nevadi

Jasná věc!

Díky, Kamilo.