Chápat

O tom je skoro všecko, že jo?

Re: Chápat

přesně tak

jednu sviňu jsem musel zabit už v 69 - a pak na vojně

Sebelítost

moc se mi tím usnadnilo

Re: jednu sviňu jsem musel zabit už v 69 - a pak na vojně

To je dobře, že jste je zabil. Obě. Bez nich se žije o moc líp-)

Jo jo, úsměv

Je prima, když se má člověk na koho usmívat.

Slyšel jsem radu, že když už opravu není na koho, tak to zkusit aspoň každé ráno do zrcadla. Nevím, nezkoušel jsem to, ale jinak úsměvů není nikdy dost.

Re: Jo jo, úsměv

Víte, že to dělám? Každé ráno. Nakonec jsem se sebou celý den, tak si ten úsměv zasloužím.

Předpokládám, že (působivě) popisujete průběh tzv.

syndromu vyhoření, o jehož příčinách ví dnešní medicína pramálo, proto se uchyluje k všeobjímajícímu termínu. Věřím, že se časem přijde na konkrétní příčinu a potažmo i na rychlou a účinnou léčbu. Všem, kteří tímto syndromem trpí, bych to přál.

Re: Předpokládám, že (působivě) popisujete průběh tzv.

Nejsem odborník, mně byla diagnostikována deprese... v podstatě vyhoření ve všech úrovních života.

Věřím s Vámi.

Zobání znám!

Asi před rokem jsem začala trpět nervním žaludkem. Nebyla jsem smutná nebo něco, ale probouzela jsem se se staženým žaludkem a tlukoucím srdcem. Šla jsem se nechat překontrolovat na vředy, ale paní doktorkou mi bylo taktně a citlivě vysvětleno, že vředy nemám, zato jsem v posledních pár letech pochovala až příliš mnoho svých blízkých (dědeček, babička, přítel) a tyhle zážitky mi teď stahujou břicho. Zvláštní, jak lidský tělo funguje... Zobání pomohlo, ale můj nalezený bratr se nakonec osvědčil jako ten nejlepší lék! 

Re: Zobání znám!

Ne nadarmo se říká, že žaludek je druhý mozek v našem těle. Všechny emoce, dobré i zlé v něm sídlí.

A každý impuls k radosti se počítá. A nalezený bratr je k nezaplacení! Zvlášť, když se spolu umíte tak krásně smát.

Ještěže ...

... nevím, kolik váží stín ... a teď se mu budu teprve vyhýbat a chodit budu raději po sluníčku ... Hezký den bez stínů přeji :-))

Re: Ještěže ...

Děkuju!-)

dobře

píšete, působivě.... zajímavá osobnost se nám to urodila na blogu. Tak držím palce do života i do blogování.

Re: dobře

Díky!

Jak vám závidím!

Začala jsem ty pilulky brát a s mrchou škaredou něco dělat příliš pozdě. O nějakém vysazování není řeč, naopak. Abych byla schopná alespoň nějak přežívat, čas od času se změní jejich název, nebo se něco přidá. Vyléčení je nepravděpodobné. Držím vám palce, aby se vám mrcha nevrátila a mohla jste plnohodnotně žít a pracovat.

Re: Jak vám závidím!

Samá závist je to tady

Hmmm

Podařilo se Vám obejít se bez tabletek? Závidím.

Re: Hmmm

Nepodařilo, ale už je nepotřebuju. A doufám, že ani nebudu potřebovat.

Nemám tu zkušenost...

naštěstí

Re: Nemám tu zkušenost...

Není o co stát, i když určité poznání to přinese.-)