Jen chvilku ještě. Vnímám tady předsuky k pláči. Taky mi říkali, nebreč, jsi chlap, nebo jsem slychával neplač, jsi už velká. A pláč přitom patři k zakladním uvolňovacím emocím člověka. Nejsem Chuck Noris bez emoci.

Souhlasím-)

(já taky nejsem Chuck...-))

Nechci sem psát životní moudra, protože to je TVŮJ smutek. Ale napsala jsi to dobře.

Děkuju. Není to přímo můj smutek, psala jsem to pro určitého člověka.

... banální?....

Jsem to já, nebo ne? :-)

Zde se mi špatně reaguje ...... docela té básni věřím  a nevím, co si mám počít s těmi posledními řádky

Ano.

Smutné, ale krásné. 

I když po slepu, dnes ruku Vám vedl, ten starej lišák,Lawrence Ferlinghetti.

.

Apropos Lidu, chudému duchem, dali do ruky hračku, červené tlačítko!

Děkuju

Ať si hrají..já na to, popravdě řečeno, dnes kašlu...

Pláču.

Přítel se svými syny hrál fodbal. Václav chytil míč a skácel se. Táta držel syna v náručí a vyzýval ho. Venouši, Venouši neodcházej! Václav se už nevrátil.

... a tady do toho ještě prší a múza chrní, takže se mi špatně píše

...

...

Smutné...

Vždy není do smíchu...