Co s jizvou na tváři Prahy?

Asi se všichni shodneme, že severojižní magistrála je jizvou na tváři Prahy. Dálnice, která vede až do samotného centra metropole na Václavské náměstí ničí město i architektonickou a užitnou hodnotu cenných budov.

Národní muzeum, bývalé Federální shromáždění, Státní opera, Hlavní nádraží a v neposlední řadě i Muzeum hlavního města Prahy.

Stejně tak se asi shodneme i na tom, že pilíře, na kterých magistrála stojí v prostoru Florence, vytvářejí spolu s nájezdovými a sjezdovými rampami bariéry pro pěší a uráží každého, kdo má v sobě alespoň špetku estetického cítění.

Magistrálu by bylo hezké zklidnit

Před lety, ještě za primátora Bohuslava Svobody, se uvažovalo o zahloubení magistrály v oblasti muzea a s nejrůznějšími plány, co s magistrálou v centru udělat, jak ji zklidnit, se od té doby roztrhl pytel.

Nejnovější ze studia dánského architekta Jana Gehla přichází s nápadem magistrálu „posadit na zem“. Mezi Hlavním nádražím a Hlávkovým mostem by měly zmizet mimoúrovňové křižovatky a magistrála by se měla stát městským bulvárem.

Jaké to bude mít dopady?

Návrh je to pěkný. Na jeho vizualizace se moc hezky dívá. Problém je, že už dnes  je magistrála, zvláště v době dopravních špiček, přetížená. Představíte si, že bychom ji na rok nebo na dva zavřeli?

Na zem se totiž nepřenese lusknutím prstu, na to je potřeba ji celou přestavět a přestavba nutně bude spojená s dopravním omezením. Další dopravní komplikace pak způsobí samotné snesení magistrály dolů. Vzniknou nové křižovatky a s nimi i nové semafory.

Už dnes dlouhé kolony se tak ještě prodlouží a nemálo řidičů začne hledat a využívat jiné trasy. Výsledkem bude zhoršení dopravní situace v přilehlých ulicích. Doprava v centru se zpomalí a zhoustne a to bude mít negativní dopad i na kvalitu ovzduší a hladinu zvuku.

Co z toho tedy vyplývá?

Problém magistrály se nesmí řešit izolovaně, ale v kontextu celkové dopravní situace. Už několik desítek let existují (a postupně se upravují) plány na vnitřní (dnes Městský) a vnější (dnes Pražský) okruh. Jejich části už stojí, ale jejich konečná dostavba je v nedohlednu.

Jejich nejnovějšími otevřenými úseky jsou například tunelový komplex Blanka nebo úsek mezi dálnicí D1 a Slivencem. Postup výstavby ale pokračuje příliš pomalu a nedávno například vypadl ze staveb, jejichž financování mělo být zajištěno z evropských fondů úsek 511 mezi D1 a Běchovicemi. Vláda ho totiž nezařadila do seznamu prioritních staveb.

Proč o tom mluvím? Protože právě oba okruhy a na ně napojené radiály tvoří základní kostru dopravy v Praze. A dokud tato kostra nebude, alespoň z větší části, dostavěna, nemůže být o zklidňování magistrály řeč. Bohužel.