Zmizela mi Zrzka

Byla poutavá Zrzka má. Milá, krásně hodná a hlavně spravedlivá. Změnila image, stal se z ní tmavý, o to tajemnější stín.  

Nedostupný, občas zahlédnutý. A stejně nechala naději.

Ranní sluníčko osvětlující sklíčka chaloupky, napadlo ji, zahřát se... Nenechali ji ohřát a musí dál bloudit Krušnokráska s baťohem.

Objevil se stín v rašeliništích, než jsem stačil sklopit fotoaparát, zvednout oči a oslovit byla nedostižná, zmizela mi v klečích ta Krušnokráska s baťohem.

Zahlédl jsem ji u kostela Svatého Václava. Zbyly jen stopy...

Třeba to myslela tak, že když se budu modlit, tak snad aspoň na chvilku zahlédnu zrzavou Krušnokrásku s baťohem.

Vím, že je milá, krásně hodná a hlavně spravedlivá...