Přes České středohoří, Labské pískovce a Krušné hory.
Cyklovýlet spoluvytváří čtyři faktory: počasí, parta, výběr trasy a ubytování.
Jestliže v loňském roce nám počasí ukázalo svou nepříjemnou tvář, letošní rok nám to vynahradilo měrou vrchovatou a odhalilo nám tu přívětivější líci, bez jakékoliv přetvářky a přeháňky.
Myšlenka zdolat tato tři krásná pohoří po vlastní ose nás neopustila ani po neblahé loňské zkušenosti, kdy nám vlastně všechny tři dny propršely a spíše se cestovalo vlakem nežli na kolech.
Letošní první, páteční etapa přes České středohoří získala úžasnou dimenzi díky počasí, kdy bylo po dešti, takže neskutečné čistá „panoramatá“ s úžasnými fotogenickými mráčky. Itinerář se vlastně vytvářel cestou aby mi parťáci mohli ukázat přírodní památku Kamenná slunce v Hnojnicích a byl skvělý i díky minimu aut. V cíli, tedy v Žernosekách u přívozu jsme byli již po třetí hodině. Ubytování proběhlo v pohodové ubytovně ve Velkých Žernosekách. Našlapáno 75 km.
Druhá, sobotní etapa, vedla po části Labské cyklostezky s návštěvou střekovského zdymadla, či výstupem na rozhlednu Erbenka, která mne překvapila neskutečnými výhledy jak na Ústi nad Labem tak České středohoří, doporučuji její návštěvu. Konečnou stanicí v sobotu byla Tisá. Našlapáno 55 km.
A nemůže být hezčího dárku než si k nedělnímu dni, k narozeninám, darovat přejezd Krušných hor od Tisé do Chomutova. Tohoto dne dostály Krušné hory svému jménu. Povětšinou olovnaté mraky se střídaly se sluníčkem, čímž dokreslovaly tajemnně osvětlenou krásu Krušnohoří. Jestliže první den byl vítr naším přítelem, v neděli se stal naším protivníkem a jízda v protivětru s našlapanou rovnou stovkou kilometrů byla opravdu výživná.
Děkuji počasí a parťákům, že vybrali skvělé trasy a bezvadné ubytování.
Pokud se Vám po najetí myšky na obrázek zobrazí ručka, je možno obrázek zvětšit.
