Krušnohorsky myslet, žít a snít

Bylo to taková pomalá evoluce, žádná revoluce. Prostě  dlouhodobý a samovolný proces.

O Krušných horách jsem neměl ani potuchy, snad jen z vyprávění se doslechl, že kdesi na "konci světa" existují hory, které mají k horám navíc strašně daleko. Součástí každých hor jsou totiž lesy a právě v  tomto pohoří prý žádné lesy či vlastně stromy neobjevíme. Prý jenom jakési pahýly.

Pak jsem zjistil, že za svým domovem, už pouhých pár set metrů začíná ten "konec světa".

A od té doby jsem pomaloučku, polehoučku začal "Krušnohorky myslet, žít a snít".