Běžkování

Konečně napadlo trocha toho sněhu a došlo vlastně k paradoxům. Sněhu bylo více v nížině než v nadmořské výšce kolem 800 metrů a v samotné výšině jej bylo více na pocukrovaných stromech než na zemi. Ale i to stačilo k tomu zažít neskutečný den.

Zrána mlha, že by se dala krájet jako v  pohádce. Jenže touha po běžkování byla neskutečná. Předpokladem bylo, že na horách to bude stejné - webkamery všude hlásily mlhavo, proto jsem si ani nevzal sluneční brýle.

Ale pak opravdu přišla pohádka, Krušné hory nezklamaly a neskutečně potěšily. 

 První letošní běžkování opravdu nebylo o "honění kilometrů, ale spíše o kochání se.

A k poslednímu obrázku? Krušné hory jsou zase o krůček dále než ostatní svět, zatímco všude ještě používají sněhová děla aby se doprosili nějakého toho sněhu, moudří lidé v těchto horách vymysleli zimní zavlažování stromů s tvorbou padajících vloček a následným zasněžováním.