Proč mnohé dámy dráždíte už svou existencí? Chováním? A proč jen dámy? Pány ne? 🤔

Ne. Pánové mě mívají v oblibě, dokud je nekousnu do hlavy. Sbohem.

Hezký článek! Taky jsem si říkala, jak je dobře, že lékaři a sestřičky jsou vlídnější než dříve. Chodím už dlouho do nemocnice na návštěvy, tak jsem to zpozorovala, všichni empatičtí, zasluhující obdiv a úctu. Povýšeného lékaře jsem už dlouho nepotkala, vlastně jen jednoho jediného. Je poněkud arogantní, ale na druhé straně, rychle rozpozná diagnózu...

Ano, mám s našimi lékaři a sestrami výborné zkušenosti. A věřím jim.

Čekal jsem, co se z toho vyvine. A ona nakonec humorná historka. Podobný případ se stal navíc na Lounsku v roce 2014, jen v něm navíc figurovala mrtvá prostitutka ve sprchovém koutě.

Pustili mě včera. Pěkný den.

Brzké uzdravení.

Já mám asi jiné zkušenosti a musím zdůraznit, že i s personálem nemocnice jiné národnosti. A je jich u nás už dost. Na naší ortopedii a chirurgii všichni super.

Jen naše česká sestřička na mě vystartovala, když jsem si, dva dny po operaci, šel do přízemí koupit do automatu kávu, že nesmím nikam chodit. Tak jsem jí ve dveřích řekl, že nejsem na pionýrském táboře a že ví, kde mě případně hledat.

Vaše omezení, prázdný žaludek a omdlévání, je asi i pro personál nemocnice zvlaštností. Opravdu nechci soudit, zlehčovat a nic o tom nevím. Takže respektuji.

Mi se vždy osvědčilo úplně vše probrat s operatérem a ošetřujícím lékařem. I proto jsem po pětihodinové operaci z nemocnice po čtyřech dnech odcházel maximálně spokojený do domácí péče.

Při kontrole v ambulanci jsem pak na oddělení donesl bonboniéru a poděkoval jim. Může se nám zdát, že i ty sestry jsou protivné. Některé možná i jsou. Ale tušíte, kolik protivných a nepříjemných pacientů mají oni denně na starosti? A kolik z těch "nečeských" ošetřovatelek dostává denně bídu od českých Čechů?

1. Před dvanácti lety mě po narkóze zvedla česká sestra. Padala jsem už dříve. Mnohokrát.

2. Omdlívání bylo v papírech, probrala jsem se všemi lékaři i sestrami, kteří byli ochotni poslouchat.

3. Bonboniéru i poděkování dostali. Byli skvělí. Sestry milé a ochotné. Lékaři empatičtí. Proto mě tak zarazilo chování té zrzky. Umím si zjednat slušné zacházení, ale po narkóze, hladová bývám mimo. Naštěstí jsem byla při smyslech. Asi dobrá narkóza.

Ano, už som to písala aj pod Ivankou, mám podobnú skúsenosť, ale s lekárkou. Nejak nadobudla presvedčenie, že môže kričať po pacientoch, keď sú chorí. Mali by robiť aj testy jazykové, lebo rozhovor s pacientom je kľúčový.To by jej v Nemecku neprešlo ani v štátnej, a tam neočakávajú ani bonboniéry.

Ten rozdíl mezi českými sestrami a touto byl tak neuvěřitelně výrazný - můj muž byl se mnou na příjmu, pravil už tam: "Jestli chceš přežít, před touhle nemluv." Nestačilo to. 😂