Tomio, Hayato a jiné bratrské zabijačky

Glosa z 8. listopadu. Sourozenecké vztahy (v literatuře i realitě) mě zajímají. Jsou i tématem mé knihy povídek.

Už vám někdy tvrdili, že rodina je svatá a krev je krev, zatímco jste měli chuť roztrhat vlastního sourozence na tisíc kusů? Projev Hayata Okamury před volbou bratra Tomia šéfem Poslanecké sněmovny ČR vzbudil rozruch. Byl eticky. politicky a možná i právně „přes čáru“. V literatuře a historii jsou však sourozenecké konflikty na denním pořádku.

Stačí prolistovat Bibli. Hned na počátku Kain ze žárlivosti na Boží přízeň zavraždí bratra Ábela. Ezau honí s palicí Jakóba, který ho lstivě napálil, mazlíčka Josefa se bratři šikovně zbaví a pracovitá Marta musí mít plné zuby Mariiny prokrastinace.

Pak jsou tu báje a pohádky. Kolik hodných sourozenců je v nich přizabito, proměněno v nejrůznější havěť či vystaveno smrtelnému nebezpečí, protože zlí (a většinou starší) bratři a sestry žárlí na jejich úspěch, bohatství či lásku atraktivního protějšku. Na krvavém sourozeneckém konfliktu stojí velká část Shakespearových her (starého Hamleta zabije bratr, Kordelii z Krále Leara dají zabít její sestry a Kateřina se chová jako saň proto, že její otec nechutně nadržuje hodné mladší Biance). Bez iluzí hledí na sourozenecké vztahy i další autoři spojení s křesťanstvím: F. M. Dostojevskij, Emily Brontëová či Agatha Christie.

Bratrovraždou ostatně začíná i historie státu a církve v naší kotlince a rozhodně nejde o jediný krvavý sourozenecký spor mezi potomky českých panovníků. To až moderní doba, která se snaží vytěsnit z lidského života staletími i praxí prověřenou nauku o hříchu, přišla s útěšnou pohádkou o povinném rodinném souladu a přiměla lidi pozapomenout, jak ostře mohou být vztahy mezi sourozenci vyhrocené, zvlášť pokud jde o peníze, moc, přízeň rodičů či úspěch, který si žárliví bratři a sestry neodpouští. Zatímco přátelství je založeno na svobodné volbě, sourozence si nevybíráme. Stín přitažlivější sestry či úspěšnějšího bratra mnohé z nás provází celý život spolu s pocitem nespravedlnosti, frustrace a ponížení.

Příběh bratrů Okamurových má v tomto směru přímo archetypální rysy. Nejmladší Osamu je v diplomatických službách a sympatizuje se Stranou zelených, nejstarší Hayato se jako vzorný křesťan probil už podruhé za KDU - ČSL k poslaneckému mandátu, ale nejslavnější je pořád předseda SPD Tomio, čerstvý šéf Poslanecké sněmovny ČR. Kdo by se divil, když jeden z „hodných“ tomu „zlobivému“ soustavně mydlí schody.

Nemusíme být fanoušky Tomia Okamury, nemusíme souhlasit se všemi jeho výroky a činy, ale proslov Hayata před volbou předsedy PS byl ukázkou politického a etického nevkusu. On svou veřejnou sondu do rodinného soukromí zdůvodnil snahou chránit demokracii. Zkušenost vetknutá do starých příběhů však nekompromisně naznačuje, že motivem „bratrovražedného“ proslovu byla obyčejná žárlivost na úspěšnějšího sourozence.

Psáno pro MF Dnes, 8. 11. 2025