Tak nám uzákonili střídavou péči i proti vůli jednoho z rodičů

Ústavní soud se vyjádřil k případu, ve kterém matka střídavou péči odmítala: Pokud soud tuto formu porozvodové péče o děti nařídí, musí ji oba rodiče dodržovat. Až doposud, pokud vím, byla střídavá péče alespoń formálně vázána na souhlas obou rodičů.

Když jsem byla před zhruba sedmi lety pozvána na OSPOD v našem městě, netušila jsem, co mě čeká. Sociální pracovnice s rybíma očima mi oznámila, že otec mých dětí žádá o střídavou péči a že ona ho podpoří.

Považovala jsem to tehdy za zradu. Když se můj současný švagr tehdy stěhoval do domu, který mu čerstvě předtím pořídila jeho matka, dušoval se, že nic takového neprovede. Že děti zůstanou u mě, pokud mu je budu dostatečně často půjčovat. Děti k němu chodily naprosto neomezeně.

A buch. Najednou soudní obsílka a výslechy na sociálce (Děti si paní s rybíma očima pozvala přede mnou).

Namítla jsem tehdy, že já se střídavkou souhlasit nebudu. Sociální pracovnice mi oznámila, že v tom případě budu mít problémy s ní. Pak mi ještě teskným hlasem povyprávěla o návštěvě otce mých dětí a téměř s pláčem se zmínila o naší rodinné situaci, konkrétně o tom, že v domě mé tehdejší tchyně bydlí i moje mladší sestra.

"Ono ho to trápí," řekla mi tenkrát doslova. Téměř slzu zamáčkla. Udělalo se mi nevolno.

Naše rodinná situace mě trápila rozhodně méně než otce mých dětí i paní s rybíma očima. Střídavou péči jsem si ovšem nepřála z velmi dobrých důvodů, které bych těžko vysvětlovala někomu nezasvěcenému. Čas mi dal za pravdu.

Jenže dceři bylo tehdy devět a chtěla být napůl, jak už holčičky v tomhle věku chtějí. Z mé biologické rodiny se mě zastala jen maminka. Maminka byla vždycky spravedlivá.

Nakonec rozhodl osvícený soudce. Společná péče, založená na dohodě. Jakmile jsem zaznamenala nebezpečí, jakmile dcera přestala spát a objevily se u ní první známky počínající neurózy, zůstaly děti u mě.

Máme po dalším soudu. Jsem ráda, že střídavou péči nám nikdo nevnutil a snad už nevnutí.

Znám několik sociálních pracovnic, které o střídavce hovoří jako o největším zlu. Přesto se soudy zaštiťují právem dětí na oba rodiče.

Skutečně nikdo nevidí, že porozvodové spory o děti, které střídavka rozhodně nevyřeší, kterým naopak nahrává, mohou dětem ublížit více než stabilní péče u matky s častými návštěvami u otce?

Zaplaťpánbůh, že to máme za sebou. Nechtěla bych být v téhle době mladá matka s labilním partnerem...

PS: Dítěti, o které jde, je něco přes dva roky: 

http://www.lidovky.cz/nesouhlas-jednoho-z-rodicu-neni-dle-soudu-prekazkou-stridave-pece-1cr-/zpravy-domov.aspx?c=A140516_175054_ln_domov_sho