O prašivých koťatech v kumštu i v politice a o písních mužů

Glosa o málomluvném premiérovi, prezidentovi, který nezpívá, Nohavicově písni a jazyku některých žurnalistů vyšla v MF Dnes 15. 12.

Na internet přilétla nová časová píseň Jaromíra Nohavici „Za všechno můžou oni“ (“Za všechno může Babiš/ že baby marně vábíš...“). Národ se jako obvykle rozdělil na zpívající a soptící poloviny, média i internetové diskuse křičí: „Hanba! Sláva!“ Když projíždíte odsuzující recenze politického popěvku, který má od Havlíčka přes Voskovce, Wericha, Hašlera či Kryla svá nepsaná pravidla, tedy jednoduché, snadno zapamatovatelné verše i melodii, vypadnou na vás perly jako „tristní výprodej Nohavicova talentu“ či „smutný pád kdysi slavného barda do temnot dezinfo-populistické bažiny“.

V osmdesátých letech na rudé FF UK jsem s odporem pročítala komunistická literárněvědná skripta a teď zjišťuji, že ten obludný slovník reinkarnoval do textů některých žurnalistů. Už chybí jen „prašivé kotě české literatury“, jak nazval Karel Nový Josefa Škvoreckého po vydání Zbabělců. Až to přijde, „prašivého kocoura českého folku“ si sečtělý slezský bard určitě užije.

Náš čacký prezident bohužel nezpívá, zase však v pravý čas nenápadně upozornil Rusko, že jim možná sestřelíme nějaké letadlo, za což se dočkal nevlídné reakce z řad poslanců ruské Dumy. Starého psa novým kouskům nenaučíš, přesto bych chtěla pana prezidenta poprosit, zda by mohl vážit slova a trochu zmírnit válečnou rétoriku. Statečnost a mužnost lze projevit i jinak než hazardem s bezpečností země.

Nový premiér byl naopak ve svém jmenování u prezidenta nezvykle stručný. Zjevně usoudil, že si to může dovolit, neboť řešením situace kolem Agrofertu vyrazil dech nejen svým voličům, ale i mnoha oponentům. Ne však Pirátům, ti se stále dožadují jednoznačného řešení: „Andreji, prodej Agrofert, nebo nebuď premiérem!“ Někteří z nich dokonce podpořili studentskou demonstraci proti ministrům, kteří ještě ani nebyli jmenovaní. Nejvyšší čas, aby je naverboval Jack Sparrow, dva roky prázdnin na Černé perle by jim prospěly.

A na závěr nesmrtelné verše pro všechny aktéry mé glosy, kteří si je za své činy a svá rozhodnutí zasluhují. Jsou z básně „Když“ Rudyarda Kiplinga z jeho antologie „Písně mužů“ v překladu Otokara Fischera:

„Když spočítat znáš hromadu svých zisků/ a na jediný hod vše riskovat,/ zas po prohře se vracet k východisku/ a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,/...když řekneš: „Svými vteřinami všemi/ mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,/ pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi/ a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!“

Psáno pro MF Dnes, 15. 12. 2025