Naše Amazonky aneb Dívčí válka v přímém přenosu

Volodymyr Zelenskyj zasakroval v Oválné pracovně a strhla se mela. Víme, že starý pán z Bílého domu a ukrajinský prezident se zrovna nemilují, ale tohle bylo vydatné.

Znávala jsem jednoho podobně tvrdohlavého starého pána, milovala jsem ho. Naučil mě, že si mám před schůzkou s ním umýt vlasy, vybrat pěkné šaty, namalovat se, navonět. Že smím klást otázky a vyprávět historky, ale nesmím mu skákat do řeči, nedejbože klít či vypouštět vulgarismy.

Inu, stará škola. Možná by prezidentovi Ukrajiny měl někdo vysvětlit, jak se chovat ke starým pánům, kteří mají mozek v hlavě. Donald Trump měl po představení improvizovanou tiskovku, v níž asi stokrát použil slovo mír. Víme přece, čemu věří – zachránil ho Bůh, aby mír zařídil. A Zelenskyj sakroval a chtěl, aby Trump stál víc na jeho straně. Dostal přes prsty. Svět by neměl dělat drama z něčeho, co připomíná spíš frašku.

Po představení se ozvali evropští i čeští lídři, aby se postavili za prezidenta Zelenského. Předháněli se v silných slovech na podporu Ukrajiny a bohužel i dalšího válčení. Vyjádřili se i naši tři Petrové (Pavel, Fiala, Kolář) a další velcí hráči. Vládní strany řinčí zbraněmi, opozice nabádá ke klidu a rozvaze.

Po tiskovce z Oválné pracovny jsem pustila Primu. Ve studiu sedělo několik mužů, na obrazovce vířila europoslankyně Danuše Nerudová a plamennými slovy vyzývala k jednotě Evropy, zbrojení a obraně před nepřítelem. Přítomní muži tiše polykali, smysluplně oponoval Radek Vondráček, jehož klidná hodnocení domácí i zahraniční politiky mám stále raději (kdyby někdo nevěděl, kterého politika budu volit a proč).

Přepnula jsem na ČT a dala zpětný chod. Opět několik mužů ve studiu, na obrazovce Eva Decroix s vlající hřívou a rudým úsměvem oblažovala tupě zírající samce vášnivou přednáškou o obraně Ukrajiny a Evropy navzdory všem nechápavým buranům v Americe.

Zhruba před týdnem jsem dvanáctileté školačce pouštěla po přednášce o řeckých bájích Troju. Když se všichni pozabíjeli a školačka šla spát, otevřela jsem diskusi, kde o válce šveholily asi čtyři Amazonky najednou, utkvěla mi Miroslava Němcová. To je nějaký virus, nebo co? Hrají si naše političky na Dívčí válku, protože v dětství moc četly Jiráska, nebo jsou v tom přece jen Petiškovy Staré řecké báje?

Ale možná je v tom jen nějaký genderový grant, který vypsala Ursula von der Leyen. Naše ministryně obrany má plno práce s krocením Nemesis a několika generálů, zřejmě se do čela našich Amazonek nepostaví. Možná ji paní Ursula zastoupí a vytvoří celoevropskou jednotku. Už jednou ministryní obrany byla a stále na ni se slzou v oku vzpomínají. Nebo přenechá velení šéfce evropské diplomacie Kaje Kallas, alespoň bude mít Kajin manžel čas na výnosné obchody.

Ať tak či onak, máme v záloze skvělé a odhodlané válečnice a nemusíme se s nimi bát temné budoucnosti. I kdyby lidé napříč Evropou odmítali další eskalaci napětí a chtěli stejně jako prezident USA především jednání o míru, naše Amazonky boj za evropské hodnoty nikdy nevzdají.

Nevím, jestli jsem vás uklidnila. Možná jsem to ani neměla v úmyslu.

PS: Článek je samozřejmě satira. Jak jinak.