Námořnická: občas neškodí se pomodlit

Voda, moře, plachetnice, bouře, tragédie u Splitu a pár zkušeností z námořnických let. Moře mě unese, proto ho miluju.

K létu patří voda a moře, alespoň k tomu mému. Plavat jsem se naučila v Orlické přehradě, kde jsme měli chalupu a bez koupání si nedovedli představit jediný horký den. V pubertě jsem začala jezdit divokou vodu a přidala do prázdninových položek třínedělní putovní tábory: Ohře, Vltava, Otava.

Po narození dětí jsem se každé léto snažila urvat několik týdnů u moře, číhala jsem coby amoživitelka na last minute v chorvatských kempech. Někdo bezpečně pozná původ vína i rok sklizně, já si pamatuji chuť moře na většině pláží od Makarské po kemp Živogošče.

V padesáti letech jsem poprvé sedla na plachetnici, kterou postavil můj budoucí muž, a strávila na ní šestery prázdniny. Po jednom ztroskotání a jedné nečekané bouři mezi italskými ostrovy Ponza a Ventotene, kdy se proti naší desetimetrové bárce valily téměř čtyřmetrové vlny, můj téměř nevidomý muž držel kormidlo a já mu hlásila, kterou vlnu zvládneme v kurzu a do které musí najet přídí, posílil i můj respekt k milovanému živlu.

Proto mě zasáhlo červnové neštětěstí u Splitu, kde se srazil chorvatský katamarán s českou plachetnicí a vyhasly životy čtyř námořníků. Čekám na výsledky šetření, k vině či nevině zúčastněných se vyjadřovat nechci. Jen bych se ráda podělila o několik zkušeností, které mohou přijít vhod každému, kdo vypluje na moře třeba v neckách či na gumové matraci (v Itálii nikdo nekontroluje, zda máte na vlastní plachetnici kapitánský kurz, a člun se silným motorem vám mnohde půjčí na občanku).

1. Moře není silnice. Loď na vodě se chová jinak než auto, má větší setrvačnost, k tomu vítr, vlny, mořské proudy. Zabrzdit na místě je vcelku nemožné.

2. Ať plujete z Itálie na Sardinii, nebo se jen houpete v zálivu na matraci, sledujte počasí. Nejen teplotu a sluneční aktivitu, především sílu a směr větru. Jednou mi náhlý větrný poryv serval na kotvišti z ráhna nový spacák a pohřbil ho pod lodí. Stejně prudký poryv může odfouknout matraci daleko od pobřeží nebo zkomplikovat plavci návrat na pláž.

3. Bez klobouku, ochranného krému, brýlí, šátku a oděvu s rukávy nevstupujte na palubu menších lodí. Často jsem kormidlovala přes poledne, ovšem zahalená až po konečky prstů na rukou jako beduín.

4. Alkohol se na naší lodi podával až na kotvišti, v přiměřeném množství. Ráno pouze z důvodů dezinfekce. Doporučuji všem, i matkám dohlížejícím z pláže na děti. Moře je mnohem tvrdší soupeř než dopravní policie či OSPOD.

5. Pokud opouštíte při plavbě palubu, dělejte to na etapy, s upozorněním. Odplouvající loď nedoženete. A jeden skvělý horor začíná tak, že celá posádka naskáče do moře a nikdo nespustí žebřík.

6. Na lodi se pořád něčeho držte a pamatujte, že vesty nejsou úplně zbytečný výmysl.

7. Moře umí být laskavé a klidné jako rybník, ale v minutě se promění v běsnící masu, která smete vše, co se jí postaví do cesty. Mějte k němu vždy a za všech okolností respekt. A občas neuškodí se pomodlit.

Psáno pro MF Dnes, 15. 8. 2026

Věnováno MUDr Pavlu Šmeralovi k jeho nedožitým 88. narozeninám. Moře miloval. Každý rok koncem července zavelel: „Sbalte děti a padejte k moři.“ Děkuji, pane doktore.