To, že byl Palach první, zajistilo upozadění dalšího v řadě, který konal se stejnými ideály?!!

Někde jsem četl nebo slyšel: " Běda národu, který potřebuje hrdiny!"

Nevím, jestli se dá úryvek z tohoto příspěvku kardinála Duky zařadit mezi další projevy "mediálního divadla", ale snad stojí za přečtení: K pohřbu Jana Palacha, blog.aktualne.cz, Dominik Duka, 25. 1. 2019: „To, že Jan Palach dospěl ke svému činu, svědčí o věčné lidské touze po svobodě. I Písmo svaté připomíná, že není většího projevu přátelství, než položit život za druhé. Jan Palach to dokázal a postavil před nás silné memento toho, za jakým hodnotami stojíme, pro jaké žijeme a pro jaké stojí za to se obětovat.“

"Národní mučedníky bychom si měli volit obezřetně a s rozvahou." Volba národních mučedníků vždycky vychází z dobového kontextu, podléhá politickým, společenským, ideologickým a jiným vlivům, což se týká třeba i zmiňovaného Jana Husa nebo Julia Fučíka. Málokdy se dá uskutečnit nějaký obecně přijímaný a platný uvážlivý výběr národních mučedníků. Zvláště v současnosti, kdy se relativizují dříve uznávané hodnoty a kategorie, by bylo maximálně prospěšné vyzvednout osobnosti tohoto národa, které mají neoddiskutovatelný mravní a etický kredit a svým životem, resp. smrtí, vybízejí národní společenství alespoň k tomu, aby si kladlo otázky a hledalo odpovědi.

achjo... s tím Janem Nepomuckým by to chtělo asi přeci jen přiznat, že je dodnes známý po celém světě a stojí i na mostech za mořem. Myslím, že církev doby Tovaryšstva Ježíšova je přece jen více dlouhoruká než ti, co se bili po určitý čas ve jménu ryze národního symbolu. Zeptejte se někde venku na husity... zeptejte se na toho, co má kolem hlavy hvězdy. I u nás stojí Jan Nepomucký na každém mostě a "Hus" si nemá se četností své připomínky co vyčítat...Čili méně manipulace. Děkuji.

Přesně jste pojmenovala, o čem píšu. Článek je o "národních" mučednících. O známosti Nepomuckého ve světě se zmiňuji hned v prvním odstavci. Pěkný den.