Kampaň, nebo Dvě minuty nenávisti?

Týden stará glosa z MF Dnes a LN, reflektující útok na Andreje Babiše. Dnes jsem dopsala text o reakcích facebookových mágů na jiný útok, který bohužel skončil smrtí. Tu nenávist v nás stále uměle živí...

Nějak nám před volbami houstne atmosféra. Na premiéra lidé jenom řvou a plivou, ale předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl na předvolebním mítinku fyzicky napaden. Politici útok odsuzují, lídři ANO hovoří o důsledcích nenávistné kampaně vládních stran. Jsou mimo realitu?

Pominu zatím hnutí STAN, jehož lídr Vít Rakušan chtěl po „dobré kampani“ vytvořit pivní koalici proti „zlé opozici“, ale neudržel se ani dva dny, aby se přihlásil k jejímu vedení. Zajímá mě nejsilnější vládní subjekt, protože původní ODS byla pro naši generaci majákem demokracie, společenskoekonomické odpovědnosti a svobody, tedy principů (slovo hodnoty záměrně vynechávám), kvůli nimž mnozí z nás vyšli na Národní a křičeli: „Nejsme jako oni!“

Když jsem sledovala na mobilu představení programu koalice SPOLU, říkala jsem si, že je to další snůška strašení opozicí a válkou završené pochvalou vlády. Když se však Tomio Okamura na Primě ohradil proti úpravě svého obličeje na předvolebním plakátu SPOLU, pustila jsem si tiskovou konferenci na větší obrazovce. Při počátečním projevu se plakát krásně rozprostíral za zády premiéra Petra Fialy. Na levé straně velké červené pole s nepřáteli – rudočernými obličeji Andreje Babiše, Kateřiny Konečné a Tomia Okamury. Na levé straně, v zelené, protože modrá byla dobrá v devadesátkách, ale dnes máme jiný úděl, usmívající se premiér.

Takto popisuje George Orwel v 1984 Dvě minuty nenávisti: „Jako obyčejně se na obrazovce objevila tvář Emanuela Goldsteina, Nepřítele lidu. Programy Dvou minut nenávisti se měnily, ale nebylo jednoho, v němž by nefiguroval na čelném místě. Goldstein vedl obvyklý útok – ostouzel Velkého bratra, odsuzoval diktaturu Strany, požadoval okamžité uzavření míru s Eurasií, obhajoval svobodu projevu. A po celou dobu pochodovaly za jeho hlavou nekonečné zástupy eurasijské armády… Z Goldsteinova hlasu se stalo ovčí bečení a jeho tvář se změnila v ovčí. Potom se ovčí čumák proměnil v postavu eurasijského vojáka, který se přibližoval, obrovský, strašlivý, až se zdálo, že vyskočí z obrazovky... Ale v tom okamžiku se nepřátelská postava prolnula do tváře Velkého bratra…“

Premiér Fiala zahájil představení programu SPOLU plamenným varováním před nacionalisty, komunisty, xenofoby, populisty, ruskou armádou a vším zlem světa. Ochránit nás může jen stávající vládní koalice. Orwell geniálně popsal propagandu směřující na naše podvědomí, útočící na temné lidské pudy - strach, hněv, nenávist. Ukázal, jak obraz společného nepřítele lidi stmeluje v negativních emocích, které přehluší racionální složku osobnosti. Vysvětlil, jak fungovaly propagandy dvou nejbrutálnějších totalit 20. století, nacismu a komunismu. Proč tyto sto let staré recepty, navíc prohnané historickými texty i beletrií, v nichž jsou popsané i důsledky těchto experimentů – rozdělené národy, bratrovražedné války a příkopy, které je nutné mnoho let zasypávat – připouští a používá lídr SPOLU, který literaturu, historii a politologii studoval na vysoké škole, je mi záhadou.

Příkopy v naší zemi jsou od první přímé prezidentské volby stále výrazněji prohlubovány. Mají na tom podíl mnozí politici a komentátoři politického dění. Ale označovat podle průzkumů více než polovinu možných voličů za podporovatele populistů a extremistů, tedy „zla“, je čirý nerozum. Zatím se jen plive a mlátí berlemi. Věřme, že se nestane nic horšího.

Psáno pro MF Dnes a LN, 8. 9. 2025