Čeští umělci versus totalita

Karel Hašler, Vladislav Vančura, Josef Čapek, Karel Poláček. Anna Letenská, Vojtěch Preissig, nepřímo i Jiří Orten. Čeští umělci zabití nacisty.

Blíží se osmdesáté výročí porážky nacismu a média nám připomínají osvobozování koncentračních táborů. V jednom z nich zemřel na sklonku války malíř a spisovatel Josef Čapek, jehož gestapo zatklo 1. 9. 1939 kvůli protinacistickým postojům. Přežil Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen. V únoru 1945 ho převezli do Bergen – Belsenu, kde Čapka pravděpodobně zabila epidemie tyfu.

Nebyl jediným českým umělcem, jehož nacisté přímo či nepřímo zlikvidovali. 22. 12. 1941 zemřel na následky zranění, úplavice a mučení (polévali ho ledovou vodou) v táboře Mauthausen geniální písničkář Karel Hašler. Gestapo ho sebralo při natáčení Městečka na dlani. Hašler, ač kritik prvorepublikových politiků, svými jedovatými písněmi soustavně dráždil Němce a odmítal se přizpůsobit nacistickým pořádkům. Byl varován, ale jeho temperament mu nedovolil mlčet. Tak se z posměváčka stal mučedník.

Vladislav Vančura byl popraven na střelnici v Kobylisích 1. 6. 1942, za druhé heydrichiády. Lékař a spisovatel, který si přes své vyloučení z KSČ kvůli nástupu K. Gottwalda v roce 1929 uchoval levicové názory, se aktivně zapojil do protinacistického odboje. Odmítl spolupráci s protektorátním komisařem pro film i Goebbelsovu nabídku cesty do Německa. Za svou statečnost i názorovou vyhraněnost zaplatil životem.

Nevědomou obětí heydrichiády se stala i herečka Anna Letenská Její muž pomáhal s ukrytím lékaře, který ošetřil parašutistu Jana Kubiše. Letenská ještě směla dokončit film Otakara Vávry Přijdu hned (prý na přímluvu producenta Miloše Havla), poté ji zatkli a 24. 10. 1942 zastřelili v Mauthausenu.

Grafik a ilustrátor Vojtěch Preissig vydával ilegální časopis V boj, byl napojen na Obranu národa a zatkli ho s jeho dcerou, Irenou Bernáškovou, v roce 1940. Dcera byla popravena v roce 1942, on sám zemřel někdy v polovině roku 1944 v Dachau.

Koncem ledna 1945 zřejmě nepřežil selekci v táboře Gleiwitz spisovatel židovského původu Karel Poláček. 5. 7. 1943 byl s družkou, právničkou Dorou Vaňákovou, kterou odmítl opustit, deportován do terezínského ghetta, v říjnu 1944 nastoupil do osvětimského transportu. Jeho stopa byla zachycena v táboře Hindenburg, odkud prý putoval do tábora Gleiwitz. Okolnosti smrti jsou nejasné.

Josef Čapek zemřel těsně před koncem války, jeho bratr Karel chvíli před jejím začátkem. V hledáčku nacistů byli oba, stejně jako Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří se včas zachránili útěkem do USA. Nepřímou obětí nacistické okupace je i básník židovského původu Jiří Orten. Zemřel pod koly německé sanitky, transportu do tábora se nedožil.

Po nacistické hrůzovládě přišla hrůzovláda komunistická, která posílala nepohodlné spisovatele a básníky do lágrů a věznic stejně aktivně. Popravu však zařídila pouze Záviši Kalandrovi, který byl paradoxně za svou komunistickou minulost vězněn nacisty od roku 1939 do roku 1945 a prošel tábory Sachsenhausen, Flosenbrück a Ravesbrück. Jednou kverulant, vždycky kverulant. Jen režimy se mění.

Psáno pro MF Dnes, 26. 4. 2025