Čas zkoušek a hledání, ne nevratných změn

Bylo nám dvanáct a půl a čtrnáct, když jsme s mou nejlepší kamarádkou našly na zdi v naší prázdninové vesnici nápis: "Veronika a Žofie jsou teplý." 

Zatímco já jsem význam textu nechápala, přeložila si větu doslovně a přemýšlela, kdo a jak mohl měřit mou tělesnou teplotu, starší Žofie zrudla, odtáhla mě pryč a někde v koutku mi překotně vysvětlila, co chtěl neznámý autor světu sdělit.

Šokovalo mě to. V té době jsme prožívaly první prázdninová vzplanutí, šeptaly si o Jonášovi, Ondřejovi i Metodějovi, a když jsem večer na seníku Žofiiny babičky vyprávěla naší partě horory, vůbec mě nenapadlo, že existuje i jiná touha než ta, kterou cítím, když se ke mně Jonáš trochu víc přitulí.

Nevím, jak bych ten přelomový čas vnímala, kdybych byla poučenější o odlišnostech v sexuálních preferencích. Četla jsem samozřejmě Foglarovky a prožívala všechny zrady chlapeckých přátelství, které jsem znala i z dívčího světa. Brečela jsem, když Janě Eyrové zemřela v Loowodském sirotčinci přítelkyně Helena, zlobila se na Steerforda, který ublížil Davidu Copperfieldovi. A byla jsem vděčná Old Shatterhandovi, že nikdy nezradil Vinnetoua, stejně jako Žofie nikdy nezradila mě.

V určitém čase mezi dětstvím a dospíváním jsou vztahy mezi přáteli téhož pohlaví důležitější než vše ostatní. Odehrávají se vesměs v platonické rovině a jejich intenzita se u většiny populace postupně přelije do prvních heterosexuálních lásek. Otázkou je, co mohou v tomto citlivém období udělat s dozrávajícím mozkem informace o genderové neukotvenosti a možnosti výběru pohlaví.

Mnozí odborníci tvrdí, že sexuální identita je daná, že se s ní člověk rodí, a pokud si z klobouku náhodou vytáhne jinou barvu losu, má právo ho za jejich asistence vyměnit. Nechci se přít, ale vyňala bych z těchto transakcí nedospělé jedince. Vždyť kolik teenagerů, kteří ještě neměli čas nasbírat zkušenosti z heterosexuálních vztahů, podlehne právě v hodině mezi dětstvím a dospíváním klamné iluzi, že nepatří k hlavnímu proudu. Kolik jich ovlivní vztah k vrstevníkovi či staršímu příteli stejného pohlaví. A jakou roli v tom hraje výchova, chyby rodičů i učitelů a nové ideologie, které se tlačí do škol i volnočasových aktivit.

V době internetu nelze informace zamlčovat, můžeme však jistý druh sdělení neupřednostňovat. Učme děti chápat odlišnost jedinců, a nejen tu, na kterou upozorňují módní témata a aktivisté v médiích, ale nikoli za cenu jejich vývoje. Ten by měl mít za všech okolností přednost.

Kdybych neviděla, jak se hezká mladá dívka během posledních let gymnázia mění v chlapce, zřejmě by tato glosa nevznikla. Nevěřím, že ta drastická možnost volby pohlaví, která se dnes dětem od útlého věku nabízí, nezmění poměr těch, kteří mají skutečný problém, a těch, kteří podlehnou vnějšímu vlivu a později budou své volby těžce litovat.

Dětství by mělo být časem zkoušek a hledání, nikoli nevratných změn.

Psáno pro MF DNES, 7. 7. 2021