- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
poměrně normální a zdravě depresivní mladá spisovatelka (nebo moderátorka?) - moderáterka jdoucí přes mrtvoly, tuším, že dostala vyhazov a tak ji manžel odvezl ...co si vzpomínám, byla vzteklá, žádnej sex, žádnej čas - na začátku filmu i knížky strašná ženská !!!
Dostal mne výraz "zdravě depresivní" :-). Hezké vidění světa z pesimistického úhlu. No, někdo to tak má, s tím moc nenaděláte.
Oh, snadná pomoc - nechcete-li číst, nečtěte.
Jinak rozumím tomu, co píše dole KOTZOUR. Někdy má člověk takovou mizernou náladu, že ho každý happy, co jde kolem štve. Nikdy by mne ale nenapadlo takové lidi napadat. Sama moc dobře vím, co to dá práce držet se pocitově nad hladinou...
No jó vlastně, ty jsi místní unikát - pamatuješ mě v depresi!
článku rozumím tak, že člověka někdy "postihne blbá" a drží se ho...nemá pak chuť na happy okolí....nicméně dlouhodobě to není dobrá strategie...vím, o čem mluvím, málem mě to zničilo. Veroniko, dnes lituji, že jsem svoje "bezstarostné happy" postoje moc brzy odhodil...mohl jsem si ušetřit dost trápení i zdravotních problémů. Dnes hledám cestu zpět a dávám se zase do kupy. Získat zpět onen podivný "happy" pohled na svět je ale daleko těžší než ho odhodit...neudělejte stejnou chybu. Držím palec.
Stepfordske panicky = skvela kniha skveleho spisovatele.
Vas clanek je ale pokrytecky. Casto spisujete podobna dila a podporujete vasi kamaradku, ktera pise o nicem a o vsem.
A nejste náhodou už trochu trapná?
Do prčic, v devatenácti mi uřezali nohu nad kolenem, brečel jsem jak najatý a psychicky se z toho hrabal šest let. Táhne mi na šedesát a když před rokem mi rupla mezi čéškou a stehenním svalem šlacha na poslední noze, tak jsem se smál i když jsem chodil o chodítku jako tučňák, protože mi objednali vozík bez polohovacích stupaček.
Mohu jen dodat, bolet se nikomu nechce a utrpení neberou ani v žádných sběrných surovostech a každý od něho utíká. Mám jedno životní happy motto. Život je těžký, někdy hrozně těžký, tak proč ne sranda.
Tak nečtěte, nevyjadřujte se, v klidu si někde posmutněte .... a napište, jak jste příjemně strávila čas
No vidíte, a mě se texty "o ničem" právě líbí...
Asi každá z nás má jinej obsah jedné definice.
Velice podobná díla sepisujete i vy sama, takže není co řešit.
Opravte si to "Spepfordské".
Mám obavy, že si plete dvě rozdílné věci - pozitivní přístup k životu s nějakou přetvářkou. Ten pozitivnií se nejspíš neumíte zatím vytvořit - ale věřte, že vám to přinese jen těžký život... a nejen vám, ale i vašim bližním.
Ráda se směju, na všem hledám především to pozitivní (což mi nebrání psát vážné blogy o současné politické situaci, která zrovna optimisticky nevypadá)...Ale přístup: "nechci být veselá, nechci číst o hezkých věcech" vám udělá život opravdu těžký a nepříjemný.
(Jinak Stepfordské paničky znám, četla jsem je poprvé v době, kdy jste nejspíš ještě nebyla na světě - film je proti knížce dost blbý)
Popravdě jsem ještě nikdy snad nezažila,aby bylo filmové zpracování lepší,než knižní předloha
K blogu: Já mám optimistické a sranda blogy Tiny ráda, čte se to lépe, než politické výblitky Co Ti na nich vadí? Že dokáže na všem najít něco pozitivního?