Bílá nemoc evropských chciválků

V souvislosti s válkou na Ukrajině je nám předkládána prvoplánová paralela s rokem 1938 a nacistickým Německem. Ta ale kulhá. Vzhledem k čerstvým vyjádřením prezidenta a ministra zahraničí věším březnový článek z LN.

„Ministr: Veřejné mínění celého světa bude zuřivě proti válce. Dostáváme hlášení, že i u nás se mluví dost protiválečně… Maršál: Zbabělci! Poslyšte, ručíte mi za to, že ta nálada bude u nás potlačena? Ministr: Vaše Excelence, nadlouho za to ručit nemohu. Mládež je plná nadšení a půjde za vámi do ohně; ale u starších lidí se šíří tíseň a strach…Maršál: Já potřebuju ty mladé.“

Karel Čapek psal Bílou nemoc ve druhé polovině 30. let a události po roce 1938 rychle ukázaly, že válkychtivého Maršála i pacifistického Galéna načrtl s jistou naivitou. Nám je zase v souvislosti s válkou na Ukrajině předkládána prvoplánová paralela s rokem 1938, konkrétně s ústupky západoevropských politiků Hitlerovi, bez ohledu na rozdílné příčiny událostí.

Nacistická říše v roce 1938 měla potřebu chránit Němce na území Československa, ale nebyla vystavena tlaku silného vojenského paktu ani nově vzniklého soustátí. Československo mělo několik mezinárodních smluv o pomoci, ale jinak bylo v rámci střední Evropy, i kvůli hloupé zahraniční politice, osamocené. Paralela se situací Ukrajiny, kterou by mnozí rádi viděli ve strukturách NATO či EU, kulhá. Odlišné jsou i osobnosti vůdců. Hitler byl nesmiřitelný architekt krásných nových světů, v nichž měl dominovat německý národ, proto ho Winston Churchill považoval za hrozbu pro civilizaci. Putin je více pragmatik než ideolog, jakkoli se před ním Evropa musí mít na pozoru.

Neustálé burcování proti nepříteli

Čapkův vyděračský „chcimír“ Galén by neuspěl ani dnes, zástava zbrojení patří do světa utopií. V Čapkově Bílé nemoci jsou však i další postavy, společnou řečí tu promlouvají Otec, účetní ředitel Krügových zbrojařských závodů, a jeho Syn. Oba chtějí kariéru a místo na slunci, oba vidí jako řešení válku.

Poslouchala jsem v posledních měsících několik rozhovorů s Petrem Kolářem, poradcem prezidenta republiky, napojeným na lobbistické nadnárodní struktury, a jeho synem Ondřejem Kolářem, poslancem Evropského parlamentu za TOP 09. Oba shodně prohlašují, že mír, který se pokouší dojednat Donald Trump s Vladimírem Putinem, nemusí fungovat, Evropa se má osamostatnit, nepočítat s pomocí USA a zbrojit. Petr Kolář v rozhovoru pro Český rozhlas (23. 2. 2025) označil nového amerického prezidenta za narcisistního egomaniaka, jehož věrní mají blízko ke korporátnímu fašismu.

Pod palbou Trumpovy politiky, která přinesla i kritiku ideologického myšlení, slibují evropští lídři zvýšení vojenské pomoci Ukrajině spolu s masivním rozvojem zbrojní výroby kvůli ruské hrozbě, navzdory mírovým jednáním, která probíhají v režii USA. Aktivně tyto tendence podporují i náš prezident, premiér a ministr vnitra, na zbrojení a válečné rétorice předáci vládních stran staví počínající volební kampaň.

Nic proti rozumnému budování obrany. Nicméně válečníkům, kteří neustále burcují proti společnému nepříteli, bychom měli častěji připomínat nejen Čapka, ale celý evropský literární panteon. Včetně Borise Viana: „Pánové nahoře/ běžte si válčit sami/ a vaši věrní s vámi!“ Nás nechte být.

Psáno pro LN, 30. 3. 2025