Mirka z Vlnky zdraví Veroniku

Veroniko, chválím Tvé aktivity a velice Tě obdivuji. Já jsem stále taková šedá myš, co se bojí do něčeho pořádnýho pustit, protože už tísíckrát uskočila těsně před sklapnutím pastičky a pak zdrhla, protože se bála vrátit ke skoro hotové práci.

Vidím, že Tvoje nejstarší ratolest je podobně veselé povahy jako můj Ondřej (skoro18!). Marťas bude mít 11tiny a řešíme takové ty prepubertální názory, jako že do hudebky chodí jen šprti, na pionýráku je pruda a k dědovi nepojede, protože vloni přibral díky jejich kuchyni 6kg za 14 dnů.

Po mnoha letech mě zaplesalo srdce radostí, že jsem našla ztracenou zpřízněnou duši z mládí. Teď sice zním jako nějaká stařena, za kterouž se tedy rozhodně nepovažuji, ale pomyslím-li na stáří svých synů, v době nedávné (před 150lety?) bych byla prostě baba, přiznávám.

Přeji Ti klid na psaní a velkou dávku inspirace

Mirka (FB nemám)

Když

jsem to četla, tupě jsem se usmívala. Částečně to mám za sebou, ale co nás čeká.....kdo ví. Děkuji, velmi milé.