Moje, jedna z nejmílejších vzpomínek na Babinku je, když ze Stařičkem, měli zahrádku..... ( u lesa :-), v překrásné přírodě:-), asi 20 metrů od hlavní silnice, a 70 metrů od svého bytu, a 20, od hlavní železniční tratě, a domeček, jak to kdysi bývalo :-). A někdy, přes prázdniny, za odměnu jsme tam mohly samé spát, tzn.sestra, sestřenice a já:-) Jednou jsme musely Babi, hodně rozčilovat ( no jo... puberta asi tak 14let ), protože nás potřebovala z té chaloupky VYHODIT, a tak zakřičela " idź cie sie podupać huśty" a chtěla říct " idź cie sie, pohuśtać dupy", Kdo bude rozumět, fajn, ale pokusím se to slušně přeložit. Chtěla říct, ať jsi jdeme pohoupat zadky na kolotoči, a řekla ať jsi jdeme "zatkovat houpy" . Je to dodnes historka, u které se smějeme, a Dodnes, jak "fetišman" čichám, k jejím ubrusům, které ona vyšívala, a háčkovala, a tu vůní dětství nezapomenu. P.S. Kdyby se našel někdo zběhlejší, na zrovna Ten překlad,budu Moc ráda. Hezké, a příjemné dny, přeji Všem.

zvuk, který mě dodnes provází, protože na chalupě háčky jsou a fungují

Nedávno se mi vybavil podobný zvuk. Zadrnčení branky v plotě u starého domu naší babičky. Vždycky jsme s těmi vrátky majzli, cvaknul zámek a celá branka se zaklepala. Vyplulo mi to odněkud z nějaké záložní paměti a vybavilo se mi to úplně detailně, oprýskaná zelená barva na brance, která se drolila do dlaně, a ten zvuk...

Ja jsem na ne uplne zapomnela

uplne ne...

Naštěstí se ale vytváří nové zvuky, na které zase budou s nostalgií vzpomínat jiní...konec zvuků v Čechách nehrozí....a jen tak mezi námi, pořád jsou hodiny co tikají a okna co skřípají..nepřišli jsme o ně.

ale ja psal o zvuku, co zmizel....

Takové milé pošimrání 

to jsem rad! Heleno, co nového ve vasem reviru?

Dnes bez karmy

pisu kvůli prstum, ne kvůli karme, Sarko

ale diky za dorucene hodnoceni