Vy musíte tam fárn, jo? Rozumíš? Tam. Dort.

Máte MBA titul, státnice z němčiny, angličtiny, španělštiny a francouzštiny? Jednáte každý den s obchodními partnery v několika jazycích při telekonferencích? Zvládáte v některých jazycích i dialekty? V tom případě je mi opravdu líto, že na vás nenarazili turisté, kteří potřebovali dojít na Hrad.

"Jo jo jo, klid, vy ste tady, jo? Hír. Rozumíš? Vy - hír!" chrlil ze sebe chlap v mých letech, prstem píchnul do nastavené mapy a jeho německy mluvící vrstevníci na něj třeštili oči. Dáma se při debatě plaše usmívala. Na tuto trojici jsem narazil v centru, když jsem čekal na tramvaj.

"A kam chcete jít. Wo? Hrad, jo? Hradčin. Tak kukmál, jo, hele" vyrval můj rodák zděšeným turistům  jejich mapu z rukou, postavil se ke dvojici zády, našteloval mapu podle místa na kterém stál a pokračoval.

"Só. Hír. Wír hír. Ja?"

"Ja" odpověděl sám sobě a mluvil dál, ačkoliv za ním stojící pár nic neviděl a obávám se, že i špatně rozuměl.

"Só - dort is Hradčin, ja, my tady, hír, frštěnzí, Hradčín dort?" a mávnul pravicí kolmo před sebe. Turisté viděli jen normální pražský činžák - po Hradčínu ani stopy.

"Ja ja, wir verstehen" odpověděli ti dva a tahali mapu chlápkovi z rukou s nadějí, že tenhle monodialog je u konce, oni přeběhnou do recepce hotelu naproti přes ulici a tam se doptají někoho, kdo jim odpoví tak, aby mu rozuměli.

Ale kdepak. Pražan nabyl dojmu, že jim ještě musí poradit , jak se k Hradu nejlíp dostanou.

"Šnel, ja? Šnel. Okej. Zí mysn metro, metro - vrštenzí?" chrlil ze sebe. "Ma-lo-stran-ská" sekal jednotlivé slabiky názvu stanice chlápek tak, aby mu bylo pořádně rozumět. "Ma-lo-stran-ská, klajne, klajne, grín linie".

Turisté kývali už zcela oddaně a mlčky, protože chtěli mít setkání za sebou co nejdříve a proto svého "spasitele" nepřerušovali zbytečnými dotazy.

"Grín, ja? Grín. Sexuncvancig pro person, ja?" zkušeně, ba s lehkým dialektem pronesl informátor.

"Hier nicht. Wencesplaz ja. Jo? Dort. Metro. Sexunacvancig, jo?" podal svým obětem mapu. Paní už přestala dělat že chápe, protože to opravdu nemělo cenu a pán byl rád, že se mu nedostalo dalších rad.

"Danke schon und vieder sehen" uctivě se oba rozloučili a PRCHLI z místa činu.

K nástupnímu ostrůvku přijížděla tramvaj. Chlapík se na mě podíval: "Ještě štěstí, že jsem měl na škole němčinu..." mrknul na mě šibalsky a zmáčknul konflík, kterým otevřel dveře od tramvaje. Oba jsme nastoupili a odjeli.