Válenda od Kaplického

Hodně lidí v poslední době propadlo "designu". Hurá, chtělo by se říct. Hurá proto, že z dohledu očí zmizej některé opravdu ukrutnosti. Hurá - protože kvalitně zpracované předměty tvarují stejně kvalitně pohled na naše okolí a tím vlastně i nás samotné. Všeho (designu) ale moc škodí.

Design shopů je jako hub po dešti. Už nemusíte mít jen obyčejný koš na odpadky, kuchyň si můžete vyšperkovat "designem". Jíst už také nemusíte z obyčejných talířů, ale například z těch, které dozdobí některé z designových studií, aby vaše nudle s mákem na nich podávané měly ten správnej říz. Stůl, na němž budou talíře položeny, by také mohl být designovým "štíčkem", nehledě na židle, materiál a barevnost podlahy v kuchyni, o přístroji na presso nemluvě. Stačí se přeci podívat na pár časopisů, zkouknout reality show o bydlení, kde designéři realizují lidem jejich sny a hned můžete žít v bytu jako ze žurnálu - doslova a do písmene. Často se ale v takovém vydesignovaném bytě můžete cítit jako v show roomu nějakého designového studia - česky vyjádřeno: jako v předváděcí místnosti výrobního družstva.

Zdá se, že lidé se v poslední době stali oběťmi designérů, jejich představ o bydlení, o barvách, materiálech. Designéři se vždy zaklínají tím, že ctí požadavky a životní styl svých zákazníků, ale oči často opravdu přecházejí. Údiv se dostaví často spíše než-li opravdové nadšení z nového interiéru domova.

Dnes jsem si všiml, že jistá společnost začne v Česku nabízet válendu, kterou pro svůj interiér realizoval architekt Kaplický. Podle tvaru a barev nejde nepoznat, že se jedná právě o jeho produkt. Základní tvar je kruh, z něj po obvodu vyčuhují futuristicky tvarovaná opěradla. Z odkládací plochy, která je po obvodu součástí této válendy, trčí jako tykadla brouků nad opěradly malé designové lampičky a v jednom místě odkládací plochy je umístěna "placatá" televize. Prostě takový ostrov pro pohodu, čtení, válení se, koukání na televizi. Z materiálů převažuje kůže. Vypadá to trochu jako UFO, nebo dítětem nakreslená představa o ostrovu v moři. To ale k realizacím arch. Kaplického patřilo. Uměl svoji práci dokonale. Dodneška lituju, že jeho knihovnu, plánovanou pro Letnou, asi nikdy neuvidíme.

Rozměry válendy nejsou zrovna malé, stejně jako nebude nízká pořizovací cena tohoto gauče. Prý to budou stovky tisíc, ale rozhodně ne miliony.... Tak tak... Válenda tedy za nějakých, ať nežeru, 600.000 káčé.

Kdo si jí pořídí? Obávám se, že někdo, kdo si nechá za velké peníze postavit velký dům s velkou příjezdovou cestou a velkýma garážema. Někdo, kdo bude mít "kanape od Kaplického" a dá to velmi dobře na vědomí celému svému okolí. Někdo, kdo stěny v obýváku s umístěnou válendou od Kaplického vyšňoří originálními obrazy s jednorožci, nebo plakátem zachycujícím New York v noci... Někdo, kdo na to prostě "má v kešeni", ale kdo na to vlastně nemá.

Možná i proto bude cena tohoto kusu nábytku postavena tak, aby si jeho výrobu nemohl objednat každý. Cena je možná kalkulována v takové výši, aby si ji pořídil opravdu fajšmekr. Ale znáte to...hodně peněz a málo "fajnšmekrů" může usadit tuto válendu do různých obydlí.

Minulý víkend jsem byl na krátké návštěvě chalupy mých známých. V kuchyni měli na stole igelitový ubrus s jahůdkami a odpolední kafe mi připravili do obyčejnýho velkýho bílýho hrnku. V oknech měli truhlíky, ve kterých začaly kvést begonie a na podlaze čerstvě vodou a mýdlem vydrbaná prkna. To byl design! 

Design, to "neodolatelné kouzlo dnešních domovů" může někdy vonět, a někdy - nejen doslova - smrdět korunama.