Tlustý Artur Štaidl

Že se Iveta Bartošová toulá životem jak se dá, víme skoro všichni. Její životní peripetie, pády, krátké pobyty na výsluní a ostatní divočiny se stávají dobře prodejným materiálem nejen bulvárů, ale i ostatního tisku a jiných médií. Když se ještě velice zdatně "spojí" s Jiřím Pomejem, stačí jen, aby šla vynést odpadky do popelnice před dům a rázem všichni víme, co měla Iveta k večeři.

A vším tím svým životem táhne i syna Artura, kterého v médiích nazývá Arťou - což mi přijde jako jméno pro jezevčíka.

Nejvíc líto mi je právě tohoto kluka.

A divím se...

Divím se, že otec Artura - Ladisla Štaidl neprosazuje důraznější aktivity v tom, aby mohl do výchovy svého syna více zasahovat. Aby se nestával pouhým komentátorem toho, jak špatně jeho bývalá přítelkyně syna vychovává.

V rozhovoru na Frekvenci 1 včera přímo řekl, že mít dítě se zpěvačkou byla nezodpovědnost a že paní Bartošová syna po celý jeho život proti otci poštvává. Dále se zmínil, že je Artur tlustý /ne, že by nebyl, ale šlo to říct jinak/, že neumí anglicky ani německy, že nehraje na žádný nástroj a nesportuje.

Jestli si někde přes internet stáhne tento rozhorovor i Artur, zamkne se do pokoje v domě svojí mámy a lze předpokládat, protože bude ve stresu, že si jako odbourávač stresu s sebou vezme talíř jídla a začne hrát na počítači nějaké hry, což jeho otec v rozhovoru také kritizoval.

Být synem Ivety Bartošové a Ladislava Štaidla, do jehož výchovy v současné době zasahuje i Jiří Pomeje není rozhodně snadné.

Arturova máma specializovanou pomoc evidentně potřebuje a Arturův táta by měl být natolik vyspělý, aby matce svého dítěte dokázal pomoci a tak získal šanci svého syna opravdu vychovávat. Ne o tom pouze mluvit.

A Artur? Měli by ho nechat žít, klidně silnějšího, klidně bez znalosti angličtiny, klidně bez umění hrábnout do strun. Stačilo by, kdyby měl na život obyčejný klid.