S plnou pusou se nemluví

Existují rady, které s sebou táhnete od dětských let až do dospělosti. Ne všechny rady z dětství ale mají stejný význam i v letech, kdy už dítětem nejste ani náhodou.

"Když se jí, tak se nemluví" - určitě tuhle říkanku znáte, respektive pamatujete si ji z doby, kdy jste s umytýma rukama seděli u stolu a čekali na talíř polívky nebo misku s rizotem.

S narůstajícím věkem, pokud nejste rodičem a naučenou frázi opakujete směrem ke svým potomkům, tato říkanka umírá na úbytě. Ale může se stát...

"...jo, je to koloušek, ale proč ne. Takovej kluk je pro ženskou "pošramocenou" vztahem s chlapem stejnýho věku doslova pomazáním.", řekla v partě jedna z nás a měla přitom v obličeji výraz podobný výrazu dítěte, které se ocitne na matějský a má všechno zadarmo a na neomezenou dobu.

"... a děláš mu i svačiny do školy?", zeptala se další z party.

"Jasně. Ale před školu ho nevodim, konkurence kolem vchodu je příliš dobrá a konfrontace není v tomhle ohledu opravdu žádoucí. Správně vychovanej koloušek ví, kde je jeho krmelec a rád se k němu vrací.", s nadhledem otázku zlikvidovala ta, co si kolouška "ochočila" a dolila si z mísy další dávku domácí bowle.

Chlapi v partě v rámci tohoto tématu zavzpomínali na své "kolouškovské" období a ze skoro sta procent litovali, že jejich tehdejší laně vlastně laněmi nebyly. Jednalo se o laní kůzlátka, která byla v prvních chvílích v pelíšcích stejně zmatená jako koloušci, kteří je do pelíšků nalákali. 

"Tenkrát to ještě nebyl trend", oznámil suše Dalibor, "a je to škoda!" - dodal s určitou dávkou závisti v hlase.

"Vzrušovala mě", přihodil do placu přílohu Petr, "učitelka matematiky. Byla ve stejnym věku jako jsme teď my a mně bylo devatenáct. Klasickej čtvrťák ještě za plný síly, velký představivosti a mininální šance představy přetavit v realitu."

"Ale, "zapojila se do debaty Renata, "logicky to musí mít i svoje nevýhody. Třeba to, že tě s sebou nebere na party, stejně jako tys ho nepřivedla sem."

Všichni jsme byli po hodinovém popíjení bowle otevření jakémukoliv vývoji této debaty a čekali jsme na reakci té, která si v celém revíru vybrala právě mláďátko. 

"Musím ho ještě trochu vycepovat", oznámila suše paní Koloušková a my ostatní čekali, co bude následovat.

Upila, možná na kuráž, možná jen na chuť, další loky bowle.

"... koloušek má ještě pořád návyky z děství", poznamenala melodramaticky a vychutnávala si naše lehce přiopilé napětí.

"Tak už nás nenapínej", ozvala se jedna ze smečky, která je v současné době také na výpravě do nových revírů."

"Taaaak...", začala paní Koloušková, "například je třeba ještě dopilovat situaci, kdy se s plnou pusou nemluví.", řekla zcela jasně.

"Ale to neni tak strašnej nedostatek, ne?", zareagovala ta, co je na aktuálně na výpravě v nových revírech, "přece na večeři nebo obědu s tebou nebude celou dobu, kdy jí mlčet, ne?"

"Má milá, já ale nemluvím o setkání u stolu..."

Ne všechny rady z dětství mají stejný význam i v letech, kdy už dítětem nejste ani náhodou...