Půjčka na vítězství

Plazmovou televizi, fabii, kuchyňskyho robota, dovolenou, sekačku na trávu, dům, kuchyňskou linku, jímku k baráku ba i volby. Na to všechno si je možný dneska půjčit.

Pravda, už to není tak snadné, jako ještě před pár lety, ale když o půjčku požádá persóna a navíc z poskytnutí půjčky plynou další brebendy...proč nepůjčit.

Přesně tak přemýšleli majitelé kampeličky FIO, když pánům v oranžových šálách půjčili 180 milionů na volební kampaň. Ručením půjčky je sídlo strany v Hybernské, jak jsem se dočetl, úrok z půjčky taky není k zahození a navíc průzkumy ukazují, kdo volby s největší pravděpodobstí vyhraje. To je pak dobrý se lehce připomenout tím, že k výhře jsme půjčili... Každému je přece jasné, že výhody jsou pomahačům dopředu slíbeny...a plnit sliby je minimalně soudružské!

Takže pan Dimun a Tvrdík dostali půjčku a připravili kampaň (ať je jakákoliv - na cílená místa funguje). V první třetině kampaně ale modráci přepřáhli z Topolánka na Nečase, tak je třeba i sáhnout do layoutů kampaně. S tím zřejmě volební tým nepočítal a reklamní agentury nedělají nikdy zadarmo - určitě ne pro politické strany. Takže další výdaje. Nepředpokládám, po zjištění toho, jak pan Tvrdík hospodařil v ČSA, že měl pro tentokráte jako volební manažer vytvořené nějaké rezervy.

Nemalou část kampaně vede ČSSD i v eletkronických médiích - na internetu. Bannery s modrou nemocí a jinými bláboly na nás mrkaj na všech hlavních hp. Ne kadý laik ale ví to, že ceny takových kampaní jsou nastaveny za tzv. kliknutí na banner. Co kliknutí - to návštěva banneru návštěvníkem internetu. Kliknutí ale v žádném případě neznamená učtení celého obsahu reklamního sdělení. Znamená ale navýšení ceny za reklamní kampaň...

Takže klikejme! Ať je co splácet.