Prostřeno? Opravdu?

Reality show o vaření, ve které jde o vaření až na druhém místě. Pravá show začíná v ložnicích a na záchodech obydlí, kde se natáčí.

Televize Prima a jeji dodavatel TV Real připravila pro lačné další povedenou taškařici. Přiznávám, že jsem málem podlehl i já.

Na skloňku loňského roku se na Primě objevila výzva k účasti na reality show pro ty, kteří rádi vaří a chtějí se přesvědčit o svých zkušenostech v konkurečním prostředí dalších kuchařů amatérů. Protože návštěvy ode mě odjíždějí nejen s plnými břichy, ale i krabičkami jídla, řekl jsem si, že je to konečně soutěž i pro mě. Proč nezjistit, jestli pochvaly na moje výtvory přijdou i od jiných než jen přátel a rodiny. Sedl jsem k počítači, vyplnil a odeslal přihlášku a čekal.

Za zhruba 3 týdny se mi telefonicky ozvali z produkce pořadu a informovali mě, že jsem prošel prvním sítem a že by se mnou rádi udělali osobní pohovor a kamerovky. Opět přiznávám, že jsem měl radost, zatím jsem nepředvedl nic z vaření (hlavním téma reality show) a prošel jsem do dalšího kola. Domluvili jsme si termín setkání v produkci.

V produkci na mě čekal chlapec s náušnicemi v obou uších a jeho první dotaz zněl: "Kouříte?". Trochu jsem znejistěl, odpověděl že už ne, chlapec tedy típnul ve venkovním prostoru před produkcí svoji rozkouřenou cigaretu a pozval mě dál. V místnosti, kam mě usadil, pobíhali lidé, cvakaly klávesy po nichž se míhaly prsty písařů, prostě frkot, který z produkcí znám. Pak začal výslech, respektive pohovor o tom, proč rád vařím, jak často vařím, jakou mám kuchyni, kolik se do ní vejde lidí, jestli bych souhlasil s natácením v mé kuchyni, jestli budu mít čas na týdenní natáčení jednoho cyklu. Vše se točilo kolem vaření. Byl jsem rád a měl jsem po úvodní otázce ohledne "kouření" z interview dobrý pocit. Rozloučili jsme se s tím, že se mi produkce ozve v případě jejich rozhodnutí o mé přímé účasti na natáčení. Odjel jsem domů, kam jsem na ten samý večer pozval pár přátel na večeři do nového domu. Přijeli všichni.

Seděli jsme v kuchyni, kde voněly pečený uzený žebra, pečená řepa marinovaná v olivovém oleji s limetkou a koriandrem, ke kterým jsme přikusovali domácí chleba a pili pivo a víno a bylo nám dobře. Malá Ema mi řekla, že večeře je brilantní a Magdička zasedla k míse domácich sýrových sušenek, nehla se od ní a ostatním jedlíkům sušenky pouze přidělovala. Prostě krásnej večer. Pak jsem si zlomil kotník. Ještě ten samej večer. Loučil jsem se se všemi před domem a uklouz na sněhu. Safra....zrovna dneska je to 5 týdnů...

A dva dny po operaci mi volal chlapec s náušnicemi z produkce, že hurá, že jsem vyhrál a že jsem jejich favorit. a že příští týden natáčíme. Z důvodu rozlámaného kotníků jsem se musel omluvit. A bylo mi to fakt líto. Prošel jsem všemi koly a pak mě ze soutěže vyřadil rozlámaný kotník. Taková smůla...

V pondělí večer mi volala Markéta: "Vole, viděls tu Primu? Pořad, kdes měl bejt?" Neviděl, protože jsem na to zapomněl. Druhý den jsem si ale na "Prostřeno" počkal a nevěřil vlastním očím. Děkoval, děkoval v úvozovách, jsem Bohu, že jsem si zlámal nohu a nemusel se účatnit něčeho tak příšernýho, jako byl pořad, který jsem viděl.

Paní Žaneta z Havířova se vybičovala k výkonu a originálně připravila jako předkrm šunkovou rolku s křenem. Podobný předkrm jsem s vykulenejma očima snědl v roce 1978 v luxusnim podniku Dubonet v Revoluční ulici. Pak následovaly kuřecí nudličky se sýrovou omáčkou - no - lehce se původně plánované nudličky zvrtly v opravdu divnou kaši z masa a sýra, k nimž paní Žaneta, celá ve zlatém, servíroval pečenou směsku amerických brambor - s americkými bramborami už od pohledu neměly tyto nic společného..., talíř dozdobila pár kuličkami hrachu a kukuřice přímo ze skleničky. Před každým jídlem z menu říkala: "dále jsem si dovolila vám připravit..." No, dovolila si fakt hodně. Jako sladkou tečku předložila spolustolovníkům/protihráčům koupený piškotový korpus, pomazaný nějakou polevou a ozdobený kulatými piškoty.  Před servírovním tohoto dezertu se ale všichni dospělí soutěžící odebrali do obýváků a na sedačce si zahráli "hru na pravdu".... vykulil jsem oči a zíral. Zábava dosahovala vrcholu....

Vyhrát jídlem nad paní Žanetou by nebyl problém. Pokus o zábavu byl trapný, ale co...když to tak maj rádi... . Až sem všechno v regulích pořadu tak, jak mi bylo řečeno na castingu.

Co ale v produkci nezmínili vůbec bylo to, že v době, kdy vy připravujte večeři, vám ostatní projíždějí celej dům, lezou do ložnice, koupelny a komentují vše, co vidí.... Co má tohle společného se soutěží ve vaření? - to jsem opravdu nepochopil. Bylo podmínkou účasti v soutěži i zpřístupnění tak intimních míst v domě jako je ložnice? O tom jsem já při osobním pohovoru nebyl vůbec informován.

Reality show nespočívá ve vaření, to je vlastně pouhou "zástěrkou", protože uvařit tak průměrná jídla (nemluvě o nasypání čehosi ze sáčku do polévky, kterou paní Žaneta vařil) nemohla soutěžící myslet vážně. Reality show spočívá v tom, že vám lidé, které byste si nikdy domů za běžné situace nepozvali domu, prolezou barák od sklepa po půdu. Produkce pak očekává, že se stejně budete chovat i vy při návštěvách domácností vašich protivníků.

Zhodnotit koupený dort ozdobený kulatými piškoty neni reality show o vaření. To uznávám. Nechapu ale, proč se tato show jmenuje Prostřeno.