Osprchovaná vejce

Malá Karolína běhala po zahradě ve chvíli, když jsem do ní vlezl i já s krajícem chleba s máslem a kolečkama vejce uvařeného na tvrdo.

Snídat v zahradě je totiž úplně nejkrásnější z krásy, kterou můžete sem tam na plno zažít.

Sednul jsem si na rantl u podzemních garáží, zul jsem si boty a chodidla ponořil do rosou osprchované trávy. 

Pupeny růží jsou už naducané jako bříška rodiček pár minut před zázrakem. Žluté a modré kosatce trčí ze země hrdě vědomy si své neokoukatelné krásy. Kulaté palice fialových česneků vypadají posazené na tenkých zelených stvolech jako levitující, díky slabému větříku se pohybující planety. Motýlí keře už chystají fast food zastavení pro bělásky a babočky. Jiřinám se už po přezimovaní zeleně zapalují lýtka a pomněnky svojí barvou připomínají oči malé Karolíny.

"Chceš kousnout?", zeptal jsem se jí a nabídl nakousnutý krajíc.

"Nechci.", odpověděla Karolína a prstama malé dlaně stáhla z obličeje neposedné jemné vlásky.

"Už jsi snídala.", chtěl jsem znát důvod.

"Já nejim vajíčka.", odpověděla okamžitě.

"A proč? Dyť jsou uprostřed žlutý jako sluníčko a kolem bílý jako vánoční sníh.", hecoval jsem ji.

"Protože si slepičky neutíraj zadek.", řekla Karolínka a upřeně se s obličejem pokrčeným odporem dívala, jak jsem se zase zakous do krajíce.

"A proč by si měly slepičky utírat zadek?", ptal jsem se s plnou pusou. Když totiž mluvíte s dětma, můžete mít pusu klidně plnou nejen otázek, ale i nějaké té laskominy.

"Protože prděj vajíčka ven prdelkou a tou taky kakaj a tak vajíčka nejim, když si zadek neutíraj, víš?"

Polknul jsem a vzal si chvíli na rozmyšlenou.

"A ty nevíš, že existuje myčka na vajíčka?", zeptal jsem se vážně a poposedl, abych na rantlu udělal místo i pro její sedinku.

"Ty si ze mě zase děláš legraci, že jo, Marku?", usmála se a sedla si na bobek vedle mě.

"Jakou legraci? U vás doma vajíčka neosprchujete, než si z nich uděláte míchanici?", začal jsem si vymejšlet.

"Jako v koupelně?", podívala se na mě vážně.

"Stačí v dřezu v kuchyni.", odpověděl jsem se stejnou vážností, "... já je ale opláchnu ve dřezu. To stačí.", mlel jsem pátý přes devátý a čekal.

"A pak?", zeptala se Karolína.

"A pak je do sucha vopucuju utěrkou na talíře a naskládám už umytý do lednice."

"Fakt?", vykulila oči Karolínka.

"Chceš to vidět?", zeptal jsem se a na důkaz toho, že mluvím čistou pravdu jsem vstal, podal jí ruku a řekl: "Tak pojď."

Prošli jsme rozkvétající zahradou, vyskákali společně po jedné noze schody vedoucí do chodby domu, otočil jsem klíčem v zámku a vešli jsme k nám do kuchyně.

Karolína postávala u kuchyňské linky, já z lednice vytáhl krabici s čerstvě zakoupenými vejci, otevřel jsem jí, položil do dřezu, pustil jsem kohoutek, vytáhl z něj hadici a začal jsem vejce sprchovat.

Karolínka nejdřív trochu váhala, ale pak si rychle od stolu v kuchyni přitáhla židli, přišoupla ji ke dřezu a vylezla na ní.

Pak natáhla svoji malou ručku směrem k hadici a řekla: "Můžu?"

Mohla. 

Dal jsem jí hadici s jemně tekoucí vodou do dlaně a richtoval její pohyby slovním doprovodem. 

"Ještě to druhý shora. Vidíš, jak má šmucig skořápku?", hecoval jsem Karolínku a pozoroval, jak se vejce v krabici krčí pod sprškou vody.

"Mejdlem se to nedělá?", zeptala se Karolínka.

Vzal jsem do ruky na dřezu stojící lahvičku s jarem a lehounce jsem pár vajec pokapal zelenkavým roztokem.

Vzniklá pěna nasadila některým vajíčkům téměř kašmírovýho kulicha.

"Tááák", lebedila si Karolína, "teď je ještě opláchneme", mávala nadšením hadičkou stříkající už všude kolem, nejen na moje vejce a smála se u toho tak, jak se my dospělí často zapomínáme smát.

Pak jsem z háčku stáhnul utěrku a jedno vejce po druhym opatrně utřel a před Karolínkou je pěkně vysázel do schránky ve dveřích lednice. "Hotovo.", oznámil jsem a lednici zavřel.

V tu chvíli se za oknem do zahrady objevila Karolínina máma.

"Není u vás Kája?", zavolala na mě.

"Maminko, já jsem tady. Myla jsem Markovi vejce.", zavolala Kája, seskočila ze židle, řekla "ahooooj",  vyběhla směrem ke dveřím z bytu a zmizela zase do zahrady.

---

Je velkou chybou dospělých, že některé věci berou jako dané a nezkoumají, proč to tak je. Třeba osprchovaná vejce...