Na swingers party se zrovna moc netancuje!

Když se životem málo líbané ženy rozhodnou k ráznému kroku, začnou se dít věci, které by si ani nedovedly vymyslet...  

Snad to bylo tim jarem, co si už odupává boty na rohožkách před dveřmi, nebo tím rumem, vínem a sektem, který jsme společně přebrodili...

"...a tak já vám to klidně řeknu", uvelebila se v křesle vypravěče jedna z nás.

Dolili jsme skleničky, abysme nebyli ničím rušeni a ztichli jsme.

"Dvacet let jsem byla manželkou. Věrnou. Dvacet let jsem byla maminkou - se všim všudy. Se všim!", přidala na hlase a bublinky ze sektu začaly tancovat lambádu v jejím krku.

"No...", poznamenal jsem, "a pak ses rozvedla, prodala barák a koupila byt v naší zahradě. To už víme."

"A chceme novej příběh. Jestli ho nemáš, tak pij a nějakej si třeba vymysli.", přidal se ke mně další hlas.

"Nic vymyšlenýho. Já byla na swingers party!", zbourala všechny u stolu kdysi věrná manželka a se vším všudy maminka.

Větší ticho by nenastalo, ani kdyby někdo v kostele položil do zpovědnice porno časopis.

Dolil jsem si rum.

"No tak to je jiná!", zahlaholil jsem v očekávání příběhu a zážitku ,kterého se mi dosud nedostalo.

Upila i ona.

"Já byla hrozná!", kála se smíchem rozvedená manželka a méně pečující maminka. "Pár dní po rozvodu mě sbalil australskej pilot.", rozněžněla se.

"Nemíříš nízko a to mám rád. Pokračuj.", hecnul jsme jí a všim jsem si, jak všichni okolo (a nebylo nás málo), ani nedutaj.

"Takovej byl pěknej. Narostlej. Světák a měl fakt, holky, modrý voči.", jela v něze, ale swingers party nikde.

Dolil jsem jí vypitou skleničku dalším tím ponoukátkem, co rozvazuje lidem jejich často tak líný jazyky.

"No...to je fajn, ale je to vobyčejný. Normálně tě sbalil chlápek. Kde je ta párty?"

"No", upila a lupla po mně vočima, "to je právě vono. Já tam jela s nim, protože von neměl auto.", a upíjela dál.

"Pilot neměl auto? Lítal snad ve Slušovicích nad polem a hnojil řepku?", byl jsem fakt znechucenej aktuálním popisem dosud docela slušného začátku příběhu.

"No prostě neměl auto. A já byla zamilovaná a když mi zavolal, jestli bych s nim nejela na party, tak sem řekla "jasně, že jo" a pak pro něj dojela domu a tam sme víte co no a pak už jsme jeli na tu party."

"No konečně.", odfrk jsem si a kopnul do sebe panáka rumu, kterej byl furt nalitej, ale já sem si dal závazek, že ho dám, až se příběh pohne.

Ostatní kolem pořád v tichu popíjeli a poslouchali a richtovali psy pod stolem, protože si začali moc nahlas hrát a rušili naši seanci.

"Takže jste dojeli na party a....?", zase jsem musel šťouchnout do ní a přitom jsem si dolil další rum.

"No...holky, já byla vyšňořená. Koktejlky, perličky v uších a malýho perličkovýho hádka kolem krku, boty na pořádnejch jehlách....", zase zaplula do něčeho, co mě fakt moc nezajímalo.

"Takže kóča, no ... a dál?", kopnul jsem ho tam bez závazku.

"No... a voni mi v dveřích u vchodu řekli, ať se zuju a dali mi do ruky ručník."

Hlt rumu se mi vzpříčil v hubě, voči se mi obrátily dozadu, musel jsem se čapnout dlaněma lavice, na který jsem seděl a pokusit se přežít mimořádnou klinickou smrt z odposlechu.

Polknul jsem a začal jsem se smát. 

Smáli se všichni, holky si utíraly mokrý víčka, kluci seskočili ze židlí a mačkali si dlaněma v sedě na bobku rozchechtaný břicha. A psi kolem skákali a štěkali, protože si mysleli, že se blíží konec světa.

Hovno konec - začátek famózního konce to byl. Moc jsem si to přál!

Takže když se to uklidnilo, tak to pokračovalo.

"No... a já si řikám", pokřačovala ona, ", to je prdel? To si jako ze mě dělaj prdel, že si mám sundat ty drahý boty? A navíc, při mý vejšce? Víte, jak jsem v těch koktejlkách bez šteklí vypadala? S těma perlama? A  s tim cizim ručníkem v ruce? .... Jako kráva!"

A znovu ta samá situace, kterou jsem opsal shora a není nutné ji znovu popisovat.

"NO A DÁL?", byl jsem fakt netrpělivej a k tomu lehce pod vlivem rumu.

"No ... a pilot se na mě usmál a taky si sundal boty a odved mě k baru."

Napětí by se dalo kydat.

"A to tam měli všichni ručníky? Na tom baru?", zeptala se jedna od stolu.

"Hele, jak já blbě vidim a pak...přišli jsme ze světel do šera a skoro vlastně", napila se ona, "do tmy, jo?, tak já fakt blbě viděla a měla sem nejdřív pocit, že sem nějaká vožralá, ale to nebylo možný, ale i tak kolem mě prošel uplně nahej chlap."

Pardon, zase ta samá situace u stolu. Prostě hukot a psí štěkot v mesalianci s právě popisovanou účastí na swingers party.

"Takže měli ručníky a pár jich tam pobíhalo nahejch. Gott sein dank!", ulevilo se mi.

"A pak sem se, holky, rozkoukala a tý jooooo.", podsunula mi ona prázdnou sklenici a naznačila tím pohybem, že je nutno dolejt. Rád jsem splnil.

"Pilot v čudu,", vyřkla první slova po doušku upitého sektu, "a já bez bot, s ručníkem pod zadkem - protože, když sem viděla, kde to sem, tak sem si ten ručník radši dala pod prdel, že jo? - takže bez bot, bez pilota a s drinkem v ruce sedim a čumim kolem sebe.", dopila do dna.

"Já bych se posrala.", pronesla upřímně, mile a vůbec ne sprostě v hlase od stolu jedna z nás.

"To já bych se koukal.", přiznal barvu jeden z chlápků.

Dolil jsem další flétnu a už to trylkovalo.

"A pak na mě začali mrkat chlapi. Ach jo. Já byla zamilovaná do pilota.", doušek ze sklenice v tahu.

"Ale ten už tam nebyl, ne?", zeptala se ta vyděšená.

"No...nebyl, právě. A voni byli všichni právě taky čím dál tím víc svlečenější...", podotkla zoufale a upila.

Moje představy přestaly mít hranice. Viděl jsem ji sedící v koktejkách na "party", v tomhle konkrétním místě kolem krku "perlový náhrdelník", který se mění z bělostně nevinného na hříšně leský, bez bot posedávající na propůjčeném ručníku. Nic obskurnějšího nevymyslíš.

"A posílali mi drinky a já už začala bejt opilá.", zacinkala o hrdlo lahve sektu prázdnou sklenku a já dolil.

"Došel šampus",oznámil jsem hostitelce a poprosil, aby další dodala z lednice.

"Ježiši, opilá. To je nebezpečný.", zašeptala do ticha nad stůl znovu ta vyděšená.

"A pak se tam na mě začal smát jeden takovej vopuštěnej jako já.", pokračovala ona.

"A byl voblečenej?", zeptal jsem se.

"Jo jo. Stejně jako já.", odpověděla mi.

"Stejně jako ty? V ženskejch hadrech?", rochnil jsem se v další možné nadstavbě příběhu.

"To néééééééé. Normálně. Chlapsky. A pořád se na mě smál, tak jsem mu přikývla ....", rozpovídala se ona...

"... přikývla opilá? No tý jo. Já se zbláznim. To mě u tebe fakt překvapuje.", zapojila se vyděšená.

"I mě to v tu chvíli překvapilo. Ale už sem se tam nudila, protože pilot se ztratil a nikdo mě tam nebavil, a tak jsem kývla. No...", napila se, "a von tam byl s manželkou, která to má ráda, ale von že na to neni, tak tam na ní čeká."

A znovu, už poněkolikáté zas ten řev kolem stolu a štěkot psů.

"Von to nemá rád a tak tam na ní čeká?", vyprsknul jsem smíchy, "tak to je fakt hodnej chlap." a kopnul jsem tam dalšího panáka.

"Prosimtě, Marku, nech toho.", zbrzdila mě vyděšená. "Jak to dopadlo?", mrkla na ni.

"No jak? Sme si povídali a pak se mi udělalo špatně a tak sem vstala a že pudu na záchod sem mu řekla, ale už jsem věděla, že je fakt zle."

Smích. Řev. Mlácení dlaněma o dlouhej poctivej starej mohutnej dřevěnej stůl, u kterýho jsme všichni seděli.

"A NAŠTĚSTÍ jsem si s sebou vzala i ten ručník.", mrkala na nás všechny dlouhejma řasama v čele stolu ona.

"Ne ne...", řvali jsme všichni, "ty ses pozvracela?", zapištěla jedna z nás. "Tam? Na baru? Ne neeeeeeeeeeeee!", křičela a zakrývala si při tom pištění uši vlastníma dlaněma.

Eufórie!

"Néééééééé. V baru ne.", zklamala nás ona.

Čekali jsme konec....

"Až před tim klubem. Jak mi vrátili ty boty. Tak jsem se předklonila, abych si je zapla...."

Eufórie roste a kypí nadšením.

".... a jak jsem byla v tom předklonu, tak nejdřív máta a pak všechny ty mojita najednou."

EXPLOZE!

...a ona, s klidem do nastalého ticha "a tak sem si tim ručníkem utřela hubu a hodila sem ho na tu mátu, abych to zamaskovala a šla sem do prdele. Tak taková, milí moji, byla moje první swingers party. Zrovna moc se na ní netancovalo."