Skvělá babička!

A co se týče kulhající komunistické hvězdy, tak ta jim kulhá od počátku a nikdy se nenarovnala.

Děkuju za čtení, pane Šťastný, a fajn nedělní odpoledne přeju.

A možná že soudružka učitelka přišla domů a řekla své mamince - děti malovaly tak krásné šeříky a já jim do toho musela cpát ty rudé hvězdy ... jinak by se říďa asi zmecnul, kdyby na nástěnce chyběly ....

Ještě že babičky uměly napravovat dětskou dušičku, že ano?!

Třeba to se souskou fakt bylo. Nevím. Ale babičky byly flastrem nejen na odřený kolena...

"Barva má je červená a bílá/ dědictví mé poctivost a síla" Karel Havlíček Borovský. Červená a bílá je také Slávia Praha. Červená a rudá je rozdíl. Pozor na to.

Červená a rudá byl vždy rozdíl. O tom žádná. Díky za čtení

Jo, ty šeříky a ťukání obaleným štětcem do papíru si vybavuju. A hvězdy, holubice míru a tak jsme asi vystřihovali zvlášť. Naštěstí naše souška neměla v sobě tolik nevkusu, aby zátiší s květinou hyzdila nějakou hvězdou. Po tomhle se mi fakt nestýská. Ale šeřík mám ráda, krásně voní.

No jo... houbičky míru! Ty jsme taky kreslili nebo vystrihavali. A na podzim o vytvarce listy a střílejici Auroru. Pavlo, díky za čtení a hezký odpoledne přeju

Krásné, Marku

Děkuji, Marie. Klidný dny přeju

vymazlený a pěkný

Děkuju, Radko

Pane Valičku,

myslíte, že americká hvězda by Vám na jednu nohu kulhala též?

Vám určitě ne. Vy byste si totiž tu pazouru radši urazil, než abyste namaloval americkou hvězdu.

V sedmdesátých letech jsme ve výtvarce používali kompletní škálu barev.

Ano a my jsme si růžovou michali. Pěkný večer přeju.

Nějak si mi ten Váš dnešní blog zdlouhavě louskal, ale ta Vaše babička... měla odvahu

K čemu měla odvahu?