Lidi zvolili to, na co měli chuť

Z "liďáku" ho vyhnalo slabých 22% volebních preferencí jeho strany. Chlapsky oznámil, že prohrál, a nezapomněl nám všem dát najevo, že vlastně prohráli obyčejní lidé, o které se tolik chtěl starat. Petra stála Jirkovi po boku i v tuto krušnou hodinu. A já se v průběhu voleb procházel s mámou mezi rozkvetlými poli.

Mezi těmi, které se socialistům nepodařilo přesvědčit, patří moje máma - důchodkyně. Snídali jsme spolu ve volební sobotě u mě na zahradě, udělal jsem jí kafe s mlíkem a do ruky vrazil doma pečenou buchtu. Bylo něco kolem poledne, když za mnou s jejím mužem dorazili jejich malou bílou fordkou z naší chalupy na severu.

"Tak co", začal jsem nenápadně, "komus dala tentokrát?" vyptával jsem se trochu s obavou, protože posledně - ani radši nevzpomínat...

"Knížeti", odpověděla máma, zakousla se do buchty a zapila bílym kafem. "Víš jak to tam u nás vypadalo? Cikáni se ožírali na náměstí pivem za 2 koruny, zlitý si pak opalovali svoje potetovaný těla na náměstí, zatímco kolem chodili lidi z práce, udřený jako koně, jen aby mohli poplatit složenky. Benda lítal mezi tou svoločí a pobzvuzoval je k tleskaní pokaždé, když řek Paroubek zase nějakou pitomost. A jak byli ty cikání vožralí, tak tleskali. Papaláši měli saka za tisíce, ty jejich audiny zaparkovaný bokem a kázali o tom, jak je třeba vobrat lidi, co makaj. Chtěla jsem to vidět na vlastní oči a tak jsem obětovala jedno odpoledne a do města dojela. A to, co jsem viděla rozhodlo, a nejen u mě" dopovídala úplně rozčílená ženská, která by v podstatě měla volit ČSSD, protože je plně závislá na důchodu, protože začíná potřebovat víc a víc doktora, protože bude muset víc a víc doplácet na léky, protože by se jí v podstatě i nějakej 13. důchod náramně hodil. Byl jsem na mámu opět hrdej.  "Blbý ale je, mami, že to Paroubek asi vyhraje." "Asi jo, uvidíme, ale já jsem tohle lemplovaní, kterýmu on říká politika, nepodpořila" řekla.

Ve dvě odpoledne jsme se na sebe u televize podívali a usmáli se, když nám předběžné výsledky ukázaly shodu v procentech mezi socanama a modrejma. "No, vidíš, lidi nejsou úplně marný, nejsou všichní blbí a nenechaj se utáhnout na vařený nudli, díky bohu" poznamenala a šli jsem se projít do polí. Přesvědčila mě totiž, ať nesedíme u bedny a když je tak krásně, ať si společnýho dne užijeme, než zase odjedou zpátky na chalupu.

Cestou mezi žlutě rozkvetlými poli mi v kapse zazvonil mobil. Volal kamarád. Máma zmlkla. "Tak to Paroubek položil", řekl jsem mámě, když hovor skončil. "Jak položil? Tomu nerozumím", koukala na mě v tom rozkvetlém poli. "No, normálně, prej to vzdal, když zjistil, že socani získali málo procent, položil funkci předsedy strany, odchází" šlo ze mě skoro stejně nepochopitelný sdělení, jako když jsem jí v 89. volal, že komouši "to položili". "Tak vidíš řekla jen a dodala "myslíš, že na ty Jirkovi 70tiny bude stačit, když upeču 3 druhy masa a každej si naloží to, na co bude mít chuť?´"....

Ta paralela mezi pečeným masem na oslavu kulatých narozenin jejího muže a volbami mi udělala radost. Lidé si prostě vyberou pokaždý to, na co mají chuť...