Kolik lidí umře u vás doma v obejváku za jeden jediný večer?

"Pokud chce někdo dělat osvětu, nemělo by vypadat tak, že v regálu vybere shnilý brambory a řekne, že jsou shnilý. A ještě u toho předvede hereckou etudu jako amatérskej komediant z Frýdlantu nad Ostravicí. Kdo ty pitomce na obrazovku vůbec schvaluje?", toto je matčino téma ze začátku týdne. 

"Ja už u zpráv hraju karty v mobilu, ale tohodle přírodního úkazu jsem si taky všimnul.", potvrdil jsem svojí odpovědí matčin názor.

"Reportér Hruška na mě působí jako homosexuál s vadou řeči, kterej chce bejt za drsňáka. Nevadí mi, že je případně homo, nekritizuju jeho vadu řeči, ale spojení atributů vysoký hlásek, šišlání a televizní reportér mi k sobě jde stejně jako miss ČR - aktuálně prostitutka na směně u kovadliny", pokračoval dál matka.

"Tak se na to nedívej", poradil jsem.

"Hele, tyhle rady si strč za klobouk. Noviny k nám přes sníh nedoručili a když jednou někdo něco nazve zprávama mám zkrátka chuť vědět, co se děje.", odbyla mě rázně matka.

"No a co jsi zjistila? To jsem teda zvědavej!"

"No, divil by ses.", nadechla se matka k dlouhé explikaci nově získaných poznatků.

"Zemanovi budou mít čokla. Pán nedal nažrat psovi. Jinej pán zavinil smrt syna při kácení stromu. V Albertu maj nahnilý brambory a miliardář umřel při goflu na záchodě. Jsem až do včerejška netušila, že golf se dá hrát i na hajzlu.", vylila ze sebe matka.

"A to je všechno? Víc nic?", byl jsem zděšen tak krátkým přehledem zpráv.

"No pak samozřejmě nějaký mrtví na silnicích -protože byl led, nemohoucí dítě a exekuce v bytech neplatičů, ale to už je folklór."

"Takže samí mrtví a neštastný lidi, případně psi uvázaný u stromů u silnice. Středověk nekončí - Nova nás živí zprávama o smrti a utrpení.", shrnul jsem já.

"Přesně, hele... . Mám takovej pocit, že je tenhle kanál placenej někým shora.", začala matka rozvíjet svoje spiklenecký teorie.

"Jak shora? Tomu nerozumim.", pošťouchnul jsem mámu k rozvinutí její konspirace.

"No, přece - kdo má strach je líp ovladatelnej. Takže do nás nejdřív napustěj mrtvoly, požáry, exekuce a shnilý jabka a dodělaj to několika vraždama v seriálech, který jsou po zprávach. To sis nevšim, kolik lidi umře buď reálně - ve zprávách, nebo s uměleckou licencí - v seriálech, za jeden večer strávenej u televize? No...?", čekala matka  v úplném telefonním tichu na moje vyjádření.

"A víš, že máš recht.", na chvilku jsem se zamyslel. "Nejdřív mrtvoly v autech na silnicích, potom v Miami, Las Vegas, pak Sběratelé kostí, Nedokonalé zločiny a Odložené případy.", vychrlil jsem ze sebe nazvy serialů, který mi uvízly v hlavě.

"No, tak to vidíš, to máme nejmíň 8 mrtvejch za večer a k tomu zadlužení, exekuce, týraný děti a mlácený senioři - fakt blbej Matrix, ve kterym jsme se ocitli."

"A do toho potravinoví inspektoři, viď? Včera jsem toho klauna, kterej házel před kamerou jabkama, taky viděl." přidal jsem svůj poznatek s potravinovými inspektory a dodal: "Viděla jsi Hrušku, jak dostal od šéfa kšeftu láhev a čokoládu, prej jako úplatek..., ale protože je Hruška charakter, kterej nebere úplatky, tak to šel vrátit. To už jsem se smíchy válel po podlaze a učůrával."

"Kdyby byl Hruška charakter, jak tvrdí", poznamenala suše matka, "tak by ze sebe nedělal vola u přepravek s mandarinkama. Já bejt šéfem toho kvelbu tak je ženu z kšeftu sviňskym krokem. A samozřejmě si porichtuju to, aby shnilýho nebylo v regálu přiliš."

"Jenže co by pak dělal šišlavej Hruška? Vždyť by neměl co pranýřovat." pokusil jsem se zastat tohoto žurnalisty.

"No bože, tak by z něj byl stylista nebo nějakej manažer. Těch je pořád málo. Musím končit, za chvíli začínaj zprávy. Měj se."

P.S. Pane Hruško, pokud budete náhodou číst tento blog: moje matka je dost specifická ženská, neberte si její slova příliš osobně, ale s tim šišláním byste něco udělat měl.