Jeden byt bych prosil

"Dobrý den, já bych chtěl koupit byt" pronese prošedivělý muž u pultu. "Ano, to jste na správném místě, za kolik by měl být?" odpoví sličná makléřka. "Tak za čtyři miliony, víc nemám" odpoví zákazník a hodí na stůl igelitku s naskládanými čtyřmi v českých.

"Tak se na to podíváme" usměje se makléřka a předloží zákazníkovi katalog. "Chcete něco více v centru, nebo na okraji Prahy?

"Spíš na okraji, já si lidí už za svůj život užil, děvenko" zahlaholí sympatický důchodce a listuje v nabídkovém katalogu.

"Velký nebo malý? Myslim ten byt"...zapíří se prodavačka bytů. "Ach tak, už jsem se lekl, že budu muset kvůli vaším nemístným narážkám přeběhnout ke konkurenci" naoko ze rozzlobil zákazník a listoval dále v prospektu.

"Tenhle je pěkný, akorát pro mě - v Hrdlořezích a za 4 miliony, beru".

"Ani ho nechcete vidět?". "Ne ne, děvenko, já už toho za život viděl dost a tenhle mi vyhovuje".

"V pořádku, tak už jen tedy vypíšeme smlouvu, přepočítáme penize a já vám připravím klíče. Možná dostanete i nějakou slevy, když platíte hotově, bez hypotéky. To jste zřejmě šťastný muž".

"Jsem, to mi věřte, že jsem" odpověděl pán a pohladil nenápadně, a láskyplně plnou igelitku.

"Tak ještě vaše jméno a můžeme smlouvu připravit" usmála se líbezně makléřka.

"Miloš Melčák"