Chlapi slintali a některé ženy záviděly

Takové ty druhotné pohlavní znaky. No víte, o čem píšu... Ženský klihujou chlapům zadky a, jak jsem se nedávno doslechl u jednoho mejdanovýho stolu, i předky. Chlapi klihujou ženskejm taky zadky a pak ještě hrudník, pokud jde o "horňáky" (nevím proč, ale při tomto slovu mi vždycky před očima dojde k zhmotnění postavy ex zpěváka Hořňáka - to sem ale nepatří).

I když jsme na nejvyšším vývojovém stupni, přesto je sem tam poznat, že jsme vznikli ze zvířátek. Většinu dne se chováme na úrovni, spravujeme nemalé majetky při pracovních procesech, chováme se většinou slušně a odpovědně při provozu silnici. Býváme dobrým vzorem pro děti, pomáháme starším, vyměšovat chodíme na místa tomu určená, s chutí si odkrkneme až když jsme sami a stejně to bývá s upouštěním plynů z našeho jídlem namáhaného těla.

Jakmile se ale kolem chlapů mihne vyvinutější ženská a kolem ženskejch projde hezky stavěnej chlap, atavismus v nás nějakým nezvladatelným způsobem přehodí v mozku cestičky a hlava se otáčí na krku div ne kolem dokola, oči padají dolů a leckdy se i samovolně otvírá pusa a začnou se potit dlaně.

Zrovna před chvílí to tak bylo. Ani ne před 30ti minutami. Čekal jsem spořádaně, jak se od tvora na nejvyšším vývojovém stupni očekává, ve frontě na poště. Spolu se mnou čekalo ještě několik samiček a samečků. Jednalo se také o druhy z toho nejvyššího vývojového stupně. Čekali jsme spořádaně, starší dámě s hůlkou jsme dokonce dali přednost, aby se k okénku dostala co nejrychleji. Prostě vzorná skupina, žádné smrkání, krkání, neřku-li prdění. Nic atavististického.

Dokud nepřisla ona.

Vrzly dveře, na které všichni stojící ve frontě viděli. Do ticha a nudy frontmanů vešla ONA. Vysoká, mladá, statná a na dálku vonící žena. Sebejistota z ní přímo vyzařovala. Neudělala nic jiného, než že přišla a procházela kolem fronty na její konec. Všechny páry očí, ať samčích, nebo samiččích, zamířily na její hrudník. Nesla s sebou totiž něco tak velkého a krásně tvarovaného, že atavismus začal fungovat okamžitě. Ženám ani mužům nepřišlo divné se na její ňadra, která se při chůzi houpala jako igelitové tašky z Lidlu plné vody, dívat. Nápis na triku, které ňadra pomáhalo držet pohromadě, byl dalším výrazem jistoty nositelky těchto prsů.

Přes hrudník se nesl nápis: RANCE

Někteří z nás přímo zamžourali, abychom se přesvědčili, že nemáme halucinace. Opravdu "rance"? "RANCE"???? Ano, stálo to tam a nebylo pochyb.

Dáma s ranci se postavila na konec řady a mně už bylo hloupé se otáčet.

Zaplatit složenky mi tentokrát nepřišlo až tak protivné, hlavou se mi pořád honil příběh ženy s rancema.

Před poštou jsem měl telefon, který mě zdržel před tím, než jsem nastartoval auto.

Žena s ranci vyšla z budovy pošty. Malá holčička, stojící u budovy pošty s mladým pohledným chlapem se k ženě v mikině rozběhla. Ta se lehce předklonila a roztáhla ruce tak, jak to maminky, když k nim běží dítě, dělají.

A tu....lehce z podpaží, kousek od pravého ňadra se před slovem RANCE nenápadně vylnulo písmeno F.

A bylo po záhadě. Nastartoval jsem auto a jel domů.