Černoch, který v Česku sází stromy

Jmenuje se Olalekan a do Česka přicestoval z Nigérie. A čekal na azyl, pracoval, zamiloval se tady a narodila se mu dcera...

Doma v Nigerii se, bohužel, zapletl s teroristickou organizací Boko Haram. Podlehl stejně, jako někteří Češi podlehnou dezinformacím, strašení a populistickým projevům vybraných českých politiků v čele s Milošem Zemanem, jako prezidentem Česka.

Na rozdíl od příznivců zmíněných politiků a prezidenta republiky poznal, že se zmýlil.

Na neštěstí pro něj se ale jeho příklonem k organizaci Boko Haram dostal do situace, kdy musel opustit rodinu a hledat místo pro život jinde ve světě. Hrozilo mu totiž zabití.

A tak se tento dvoumetrový černý obr dostal na své pouti až k Brnu. Do Česka.

Požádal o azyl, naučil se česky a začal pracovat.

A začal si všímat lidí, kteří žili kolem něj. Začal si všímat nás, Čechů.

Poučili jsme ho...

I přes jeho aktivní zapojování se do společnosti v Česku získal azyl až ve chvíli, kdy se jemu a jeho české partnerce narodila dcera Eliška...

Snažili jsme se ho poučit i v tom, že v naší zemi není tradiční mnohoženství, jako je v Nigérii. 

A co Olalekan na to?

Usmál se a řekl čistou pravdu. "Ale v Česku mají muži kromě manželek přece také milenky."

Usmíval se i ve chvíli, kdy do kamery dokumentu "Bohu žel" (Česká televize - moc děkuji!), konstatoval, že v Česku to má s azylem žadatel černé pleti těžší než běloch. "Česko nemá černochy rádo."

A přesto všechno Olelakan moc toužil se v Česku usadit a pokusit se sem dopravit i rodinu, která zůstala v Nigérii.

Takovejch chlapů abys i v Česku pohledal!

---

Olelakanův příběh je pouze jedním ze šesti příběhů dokumentu Saši Dlouhého "Bohu žel", uvedeného včera na ČT2.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11914703676-bohu-zel/21856227061/

Bohužel jsem o "Bohu žel" nevěděl do včerejšího večera nic. Bohudík došlo k nápravě!

Velmi všem doporučuju si udělat večer hodinu a půl pro tehle skvost! Málo kdy takové přirovnání používám, ale v tomhle případě mě žádné lepší nenapadne.

Projděte si s lidmi/uprchlíky jejich životy ve válce. Seďte pohodlně v křeslech, popíjejte třeba pivo a dívejte se na záběry devastování měst a lidských životů. Doma máte teplo, světlo, tekoucí vodu... 

Poslechněte si od těchto lidí milá česká! slova, která používají, když popisují život v Česku. "Hodní lidé, klidné město." je jedním z těchto vyznání Praze od muslimské uprchlice.

Zažijte pár vteřin, a možná minut absolutního štěstí spolu s ruským politickým uprchlíkem Vladimírem ve chvíli, kdy mu české úřady oznámily, že on i celá jeho rodina azyl získali. Na tenhle moment nikdy v životě nezapomenete. Budete totiž svědky opravdového jedinečně zažitého štěstí - kamery byly u toho.

A mezi výpověďmi uprchlíků se zaposlouchejte do komentářů pana Rozumka - ředitele vládní neziskové organizace pro pomoc uprchlíkům. V Česku toto zařízení funguje už 26 let s cílem pomáhat uprchlíkům, ale i cizincům se v Česku usadit a integrovat. Frajer chlap!

... a možná nejvíc mě při sledování filmu mrazilo (i když jsou v dokumentu záběry z války v Sýrii včetně záběrů mrtvých lidských těl), když se střihem do dokumentu dostanou záběry ze shromáždění lidí pod názvem "Ať žije Zeman". Dialog Kanaďana přiženěného do Prahy a syrského studenta (mezinárodní vztahy) uprchlíka hovoří jasně.

Dále už psát nemá cenu. Je třeba ten film vidět a zažít.

Bohudík tu možnost máte.

---

P.S. Olalekan mimo jiné zasadil v českých lesích několik stromů. Kolik stromů jste jako Češi zasadili v loňském roce vy...?