Poté co jsem ohlásila svou dvojitou kandidaturu, do Senátu a do libereckého krajského zastupitelstva, dostávám nejčastěji otázku, jak to chci všechno stihnout.
Dlouho mi dotaz připadal nesmyslný, protože jsem od školy zvyklá „bojovat“ na více frontách, nejdříve v kombinaci zaměstnanec – vědecký pracovník – matka – manželka a později jako podnikatelka ve více společnostech – veřejně činná osoba – členka různých poradních orgánů na nejrůznějších úrovních a samozřejmě matka. Vždycky jsem si uměla čas zorganizovat případně práci vhodně rozdělit v rámci svých týmů. Takže dnes, když jsem o část povinností po rozvodu přišla a ani děti (mezitím dospělé) nepotřebují tolik mateřské péče, rozhodně nemám pocit, že bych práci pro krajské zastupitelstvo zároveň se senátní funkcí nedokázala skloubit. Spíše naopak si myslím, že bych mohla regionální problematiku přímo ze zastupitelstva rychle přenášet na celostátní úroveň a tím jí zabezpečit tolik potřebnou pozornost.
Takže mně podobný dotaz připadá velmi zvláštní.
A to nechci poukazovat na řadu i vrcholných politiků, kteří zvládnou funkcí ještě mnohem víc – na Jižní Moravě například mají hypervýkonného hejtmana, jehož funkce snad ani nejdou spočítat. Jeho multifunkcionalitu mu však skoro nikdo nevyčítá – je to snad tím, že je muž? A že jsme stále v zajetí tradičního pohledu, že ženy toho zvládnou méně? Doufám, že toto snad už máme za sebou!
Co si o tom myslíte vy?
