Nikdo nechápe problém extremismu

Je hodně jednoduché ukazovat na lidi se kterými nesouhlasím, ale otázkou je, kdo se dokáže podívat sám na sebe, identifikovat se jako extremista a uvědomit si svou chybu? A co je ta chyba přesně?

Uvědom si, co jsou tvoje pozitivní hodnoty a cíle. Co jsou ty věci, u kterých platí, že čím víc budou prosazeny, tím líp? A teď si vezmi, že dostaneš příležitost prosazovat tyto věci v neomezené míře. To je přece dobré, ne? Šířit dobro co nejvíc, aby zlo bylo poraženo! To může být jedině dobré, takže je to „dobrý extremismus“! A takhle bohužel myslí všichni.

Realita je, že všechno dobré je k něčemu špatné. A u mnoha dobrých věcí mohou být negativa zpočátku nepatrná, ale jakmile se ta dobrá věc hodně nafoukne, tak se nafouknou i ta negativa a možná tady to, tentokrát už velké zlo, začne někomu vadit a přijde nová revoluce dobra proti tvému zlu.

Každý, kdo propaguje cokoliv, a neuvědomuje si toho negativa, je extremista. Protože on nemá důvod se bránit extrémům. Pro něho je maximální extrém ideální stav maximalizovaného dobra. Každého extremistu chci utopit v kritice jeho modly. A to i kdybych ji sám respektoval.

Dále připomínám, že dobro a zlo jsou jen koncepty v našich hlavách a hodnoty se stále mění tak, aby byly v souladu se zájmy. Ve skutečnosti ve vesmíru platí jen fyzika a síly se přetahují mezi sebou a žádná nemá vědecky měřitelnou nálepku dobra, ani zla. S novými mozkovými zájmy přijde i nová morálka, která vše patřičně onálepkuje. Proto nejdobřejší svět bude, když budeme hledat společné zájmy.

A nic není dostatečně dobré na to, aby to převálcovalo všechno ostatní, protože nikdy nic nemůže být víc, než všechno ostatní. Kompletní okolí něčeho je vždy větší, než ta ohraničená věc. A hranice všeho jsou stejně jen v našich hlavách, ve skutečnosti je tam jen plynulý přechod v rámci všeobjímající jednoty. A pokud je něco, co zahrnuje úplně všechno, tak to jsem já.