Někdy se politické pikle kují i v pralese, nikoli ovšem v kdejakém, ale v tom napůl vykáceném Bělověžském, tedy na poničeném pozemku, který zatím neubránila ani EU.
Pralesy odpradávna lákaly bytosti přirozené, nepřirozené, zejména však nadpřirozené. Na pravoslavném Východě mezi nadpřirozená zjevení patří rusalky, které si rády hoví na větvích, kdežto nebezpeční tuláci typu "lešij" číhají v nízkém podrostu.
Odtud směrem na západ dříve řádily a dosud řádí neodolatelné milostnice, mobilní lesní panny, sedlající SUVy, jeleny, losy a zdatnější srnce. Mužskou část lesních běsů reprezentovali dnes už vyhynulí upíři, vodníci a škodolibí hejkalové na jedno i více použití.
Mezi zlé, spíše nepřirozené lesní bytosti, lze řadit stoupence nelítostné likvidace lesních porostů, tedy některé ujeté politiky, bezohledné podnikavce vekslácké provenience i bezúhonné dřevorubce, nucené za peníze konat špinavou práci.
Vrcholoví představitelé téhle poslední sorty lesní fauny si dali nedávno sraz v Bělověžském pralese na severu Polska. Nemohl tam chybět náš pan prezident, známý svým postojem k dilematu: kácet - nekácet. Přivezl malý dáreček svému polskému protějšku, matrjošku (vydlabanou loutku) nováčka Novička ( v ruštině zní genitiv novička nikoli novičoka). Zaslouženě! I on uštědřil ránu Evropské unii, sice jen kácením, nikoli nezodpovědným, prolhaným kecáním.
V pralese prý úřadoval i pan Nejedlý. Měl dávat pozor, aby naše hlava státu neuklouzla po něčem velmi velmi ošklivém, například po lejnu pohanského boha v.v., Pjeruna Polskégo, který nesmí chybět u žádné čertoviny.
Nic ve zlém, hlavně, že se část Vyšehradské čtyřky dokázala na něčem shodnout. Zatím by s tím neměla lézt příliš na světlo, snad jednou v budoucnu se ji podaří narazit na něco pozitivního.
